Dálnice [rešerše | kategorie: Dálnice – ČR | Literární noviny | Vít Janota | 16. 5. 2001] [tisk] Komentář. Dálnice spojuje místa, ale krajinu rozděluje. Nepodřizuje se, nýbrž vyděluje. Dokud jsme automobilisty, dokud jsme uzavřeni oplechovanou svobodou, má dálnice svou jednoznačnou logiku a dokonce i poetiku. Ale běda, přistoupíme-li k dálnici nikoli jako rytíři v kovové zbroji, ale jako prostí poddaní na kole či snad dokonce pěšky. Najednou tu jsme jaksi na obtíž.
Dálnice dokáže zpětně zdůvodnit sebe samu. Postavte dálnici kdekoliv v obydlené krajině a do měsíce po ní budou jezdit všichni obyvatelé z širokého okolí. Stavitelé spokojeně zabalí své plány a řeknou: “Tak to vidíte, my jsme vám to říkali. Byla potřeba.” Trochu to připomíná vtip o člověku, který se stal jasnovidcem, když svému příteli předpověděl, že ho zavřou. Přítel mu za to rozbil hubu a zavřeli ho.