Kostlivci pro čtyři ministry [rešerše | kategorie: Dálnice – D8, Dálnice – ČR | Lidové noviny | Miloš Kužvart | 20. 3. 2001] [tisk] Komentář. Když jsem před několika týdny vydal své konečné rozhodnutí k vedení úseku dálnice D8 přes České středohoří, veřejně jsem prohlásil, že jsem měl na vybranou z několika špatných variant. Kostlivec dálnice vedené přes CHKO na mne vypadl okamžitě po nástupu do funkce v roce 1998. Tehdy jsem zjistil, že původně šedesátidenní lhůta pro prvoinstanční rozhodnutí byla překročena o cca 900 dnů.
V průběhu následujících měsíců odbor ochrany přírody a krajiny MŽP rozhodnutí vydal. Bylo zamítavé a odvolalo se proti němu Ředitelství silnic a dálnic ČR. Bylo nutné pokračovat ve správním řízení, zasedala rozkladová komise ministra a doporučila vrátit rozhodnutí zpět k první instanci. Mezitím jsem jednal s resortem dopravy a místního rozvoje o tom, zda je vůbec možné zbavit se v této oblasti (bez ohledu na případnou dálnici) provozu kamionových souprav, které přinášejí největší emisní zátěž ovzduší. Podařilo se najít řešení v posílení železniční a lodní dopravy.
Odbor ochrany přírody MŽP poté rozhodl kladně s celkem 30 podmínkami. Následovalo další správní řízení, neboť se k MŽP odvolaly pro změnu nevládní ekologické organizace. Rozkladová komise mi přesto doporučila dálnici schválit.
Bylo jasné, že navrhovaná další varianta dálnice D8, tzv. dlouhá tunelová, má několik závažných proti. Kromě obrovské finanční nákladnosti (což nepovažuji za hlavní argument) nesplňovala ekologické požadavky na emisní zátěž. Při ústí tunelu dochází k enormnímu nárůstu bodového znečištění ovzduší.