Otazníky kolem rychlostní komunikace R43 [rešerše | kategorie: Rychlostní silnice – R43 | Haló Brno | km | 30. 4. 2000] [tisk] Odborníci z městských institucí soudí, že výrazné odlehčení provozu v Brně (5 až 10 % objemu dopravy) by přineslo vybudování rychlostní silnice R43, jež byla naplánována už v 70. letech a dnes je součástí Územního plánu velkého územního celku Brněnské regionální aglomerace (ÚP VÚC BRA) z roku 1985 a Územního plánu města Brna (ÚPmB) z roku 1994. Silnice R43 by pro Brno rovněž znamenala zkvalitnění dopravního spojení se svitavskou a hradeckou aglomerací a ještě lepší začlenění města do evropské dopravní sítě. Řešení nazývané bystrcká varianta je prosazováno orgány města, ŘSD, MDS a řadou městských částí jako jediné reálné a územně připravené. Existují však tři možnosti řešení průjezdu sídlištěm včetně částečně zakryté varianty.
Odpůrci projektu založili dvě občanská sdružení, přičemž jedno z nich zahájilo rozsáhlou petiční kampaň a shromáždilo 30.000 podpisů protestujících občanů. Obě sdružení zahájila diskusi s cílem najít jiné řešení, aniž by byla zasažena rekreační zóna přehrady. Hlavní platformou celé diskuse se stala Občanská poradní skupina.
Nyní existují dvě základní koncepce: Oficiální předpokládá výstavbu nových rychlostních silnic R35 a R43, které nahradí stávající I/35 a I/43 v nových trasách. Neoficiální koncepce ekologických iniciativ a MŽP spočívá v modernizaci existující silniční sítě budováním obchvatů obcí a přeložek problémových úseků. U silnice I/43 by se jednalo o cca 25 km nových komunikací ve dvoupruhovém profilu. Ekologické iniciativy preferují pouze dobudování velkého městského okruhu. Platné dokumenty ÚPmB a ÚP VÚC BRA počítají s jediným řešením, totiž s bystrckou variantou, avšak žádný z těchto dokumentů nebyl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí. Vláda ČR o trase R43 nerozhodla, definitivní rozhodnutí má padnout po schválení nového územního plánu VÚC BRA, který je zatím ve stadiu zpracování konceptu.