Proti rozvratníkům a kverulantům [rešerše | kategorie: Dopravní politika – ČR | Respekt | Jindřich Šidlo | 9. 8. 1999] [tisk] Zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992 dal Čechům neznámou moc mluvit do věcí okolo sebe, konkrétně do těch, které se týkají životního prostředí. Vyjádřit se může každý: od obcí přes majitele pozemků až po občanská sdružení. Konkrétním efektem např. je, že obyvatelé vesnic okolo Plzně spolu s ekologickými aktivisty dokázali zablokovat stavbu dálničního obchvatu kolem Plzně nebo že se podařilo zastavit stavbu cementárny u Tmaně v Českém krasu. Poslanec Václav Brousek (ODS) se rozhodl jednat. Spolu se sedmi spolustraníky, třemi zákonodárci ČSSD a zástupci KDU-ČSL a Unie svobody sepsal stručnou novelu tohoto zákona. Pokud by prošla změna, okleštilo by to velmi vážně možnost veřejnosti spolurozhodovat o našem společném světě. Naprostá většina správních řízení, v nichž se rozhoduje o osudu toho kterého kusu krajiny, začíná výhradně na podnět nějakého soukromého (případně státního) podnikatele neboli investora. Souhlas s novelou by tudíž znamenal, že už by veřejnost k žádnému z těchto záměrů nesměla nic říct.