Oddělení infrastruktury od provozu je chyba [rešerše | kategorie: Železniční doprava – svět | Železničář 1. 7. 1999] [tisk] Rozhovor o privatizaci Britských drah s univerzitním profesorem z Oxfordu Billem Bradshawem, který se specializuje na dopravu (jeho pohled na výsledky privatizace je velmi kritický): Privatizace drah skončila na jaře 1997. Britské dráhy byly v obtížné situaci, protože byly jediným velkým národním podnikem, který zůstal ve veřejném sektoru, a vlády do něj nedostatečně investovaly. Nakonec byly dráhy rozděleny na velké množství podniků, které jsou mezi sebou provázány velice komplexním systémem smluv. Začínají se objevovat některé problémy v bezpečnosti i za fungování Railtracku, který na opravy a údržbu využívá subdodavatelů. Jiný příklad špatného fungování současného systému je, že pokud se traťové práce zpožďují, musí Railtrack zaplatit náhradu společnostem provozujícím osobní dopravu. Jde o částky, které budou chybět při investování do zlepšení sítí.
Kdyby se labouristé rozhodli opět znárodnit celé dráhy, stálo by to asi 15 miliard liber. Toto rozhodnutí je nereálné, zejména když se k této sumě přidá 7 miliard liber nutných na modernizaci londýnského metra. Jedinou možností ovlivňování ze strany vlády je vyjednávat se společnostmi a nabízet jim prodloužení trvání franšíz výměnou za služby vyšší kvality, protože služby britských drah nejsou tak spolehlivé, jak uživatelé očekávají.