Celoevropský dopravní systém [rešerše | kategorie: Dopravní politika – svět | Veřejná správa 1. 2. 1999] [tisk] Země EU hodlají dobudovat dopravní infrastrukturu pro dobré fungování trhu a upevnění hospodářské a sociální soudržnosti. Zásadním dokumentem je rozhodnutí č. 1692/96/ES Evropského parlamentu a Rady o směrnicích Společenství k transevropským sítím (TEN). Směrnice není rigidním předpisem, ale má se vyvíjet podle aktuálních hospodářských, politických a dopravních okolností. Dopravní politika zemí EU spočívá na: efektivním vnitřním trhu, který usnadňuje pohyb zboží a osob, na integrovaném dopravním systému, na transevropské dopravní síti spojující okrajové regiony EU s centrem, respektu k životnímu prostředí začleněním dopravy do dopravních systémů, napomáhajících řešit velké ekologické problémy, sociální politice k ochraně a podpoře pracovníků v dopravě a na rozvoji vztahů s třetími zeměmi.
Země střední a východní Evropy spojují východ se západem a sever s jihem. Proto se zemím EU jeví jako důležité budovat zde sítě silnic a železnic, a to v souladu s normami EU. Tomu má přispět proces TINA.
Jde o stanovení budoucí transevropské dopravní sítě, která zahrnuje 11 žadatelských zemí - středoevropské země, Balt a země jižní Evropy. V rámci TINA se připravuje společná multimodální dopravní síť, spojující tyto části Evropy se zeměmi EU. Síť se má budovat v souladu se směrnicí TEN, dokončena by měla být kolem roku 2015 a náklady by v průměru neměly překročit 1,5% HDP žadatelských zemí (odhady na její výstavbu činí řádově 89 miliard euro). Na posledním projednávání byla síť TINA navržena v souladu s návrhem Třetí panevropské dopravní konference v Helsinkách 1997 jako páteřní sítě totožné se spoji a druhy dopravy 10 multimodálních panevropských dopravních koridorů na území států TINA. Celá síť zahrnuje 18.353 km silnic, 20.423 km železnic, 38 letišť a 13 námořních přístavů. Země EU nemají dostatek zdrojů a tak byly určeny prioritní projekty.
TINA určila několik projektů na koridoru VI (Čenstochová – Ostrava), o jejichž prioritě se nyní diskutuje: nové dálnice na trasách Gorzyski - Lipník (80 km), Lipník - Hulín (33 km) a Hulín - Vyškov (33 km). Možnost podpory těchto projektů ze strany EU závisí ovšem na tom, zda budou projekty zařazeny mezi priority. Prostředky ze strany EU po roce 2000 mohou plynout z nového nástroje strukturální podpory (ISPA), který bude každoročně poskytovat prostředky do dopravy a ekologie v poměru 1:1. Dalším zdrojem by měl být Fond dopravy.