Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Role vodní cesty Dunaj-Odra-Labe v protipovodňové ochraně
[rešerše | kategorie: Vodní doprava – kanál DOL | Vodní cesty a plavba, č. 4/2002 | Ing. Jaroslav Kubec, CSc. (Sdružení Dunaj-Odra-Labe) | 31. 12. 2002] [tisk]
Sdružení Dunaj-Odra-Labe zpracovalo po červencové povodni v roce 1997 prvou námětovou studii o možných vlivech vodní cesty na povodňovou situaci v povodí Moravy (Koordinace protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy s vodní cestou D-O-L, Praha, duben 1998), z níž vyplynulo, že vodní cesta může být velmi účinným ochranným prvkem a zárukou bezpečného zvládnutí sto i víceletých povodní v oblasti podél Moravy od Litovle až po Lanžhot a podél Bečvy od Hranic až k jejímu ústí. Za předpokladu existence vodní cesty již v roce 1997 by obyvatelé Přerova, Olomouce, Litovle či nešťastných Troubek o velké vodě ani nevěděli.
Funkce vodní cesty v oblasti protipovodňové ochrany
1. Zvýšení průtočnosti říčních koryt přirozených toků. Tento vliv je významný jen v některých úsecích, neboť vodní cesta má být vedena převážně koryty dostatečně velkých toků, kde k velkému prohloubení či rozšíření koryta nedojde.
2. Významnější odvedení katastrofálních průtoků je možno očekávat tam, kde dojde k výstavbě paralelních průplavů podél dosavadních toků. Za normálních okolností voda v průplavu prakticky neproudí. Zvýšení hladiny povede zřejmě k omezení až přerušení plavebního provozu, a to hlavně kvůli snížení podjezdné výšky mostů. Zvýšení průtočné kapacity využitím paralelních průplavních úseků může dosáhnout hodnot až 500 m3/s. To je více než významné k odvedení velké vody v úsecích, kde hodnota stoletého průtoku, resp. průtok z července 1997, nepřekračuje 1.000 m3/s.
3. Propojení D-O-L umožňuje v některých případech snadnější zřízení poldrů (suchých nádrží).
4. Přerozdělení nádržních prostorů.
Konkrétní případy uplatnění ochranné funkce
Některé dílčí zásahy by byly investičně nákladnější než při jednoúčelovém opatření stejné účinnosti. Z ekonomického hlediska to ovšem nehraje valnou roli: vyššímu nákladu bude prostě odpovídat další - nejvýše by se dalo hovořit o předinvestici. Ani okamžitá výstavba odlehčovacích kanálů v trase plánovaných úseků vodní cesty by neznamenala závažné předinvestice, a to s výjimkou laterálních průplavů Rokytnice–Buk a Rokytnice–Pňovice.
Specifickým případem „by-passu“ je přeložka Odry mezi Bohumínem a ústím Olše, která obchází hraniční meandry Odry. Celkové náklady na separátní ochranu Bohumína a na ochranu dálnice by přitom nebyly nižší než náklady na by-pass, který je navíc plnohodnotným úsekem vodní cesty. V daném úseku tedy nelze o předinvestici hovořit, i kdyby bylo dokončení etapy 1b o deset let odsunuto.
Zřízení poldrů v souvislosti s výstavbou vodní cesty
1. Poldr Teplice na Bečvě by mohl být zřízen na místě dříve plánované nádrže a lišil by se od ní nižším vzdutím. To by umožnilo rezignovat na přeložku hlavní železnice a silnice I/35. Tím by byly jak obě komunikace, tak i obce Milotice a Hustopeče nad Bečvou dokonale odděleny od prostoru poldru, kde by bylo možno připustit krátkodobě hladinu až na kótě 270,0 m n. m. Tím by se získalo 93 mil. m3 ochranného prostoru, což by umožnilo snížit kulminaci červencové povodně z roku 1997. Ke kompletní funkci poldru by stačilo doplnit jen příčnou hráz mezi obcemi Černotín a Skalička s příslušným funkčním objektem. Zemní materiál pro sypání hrází by bylo možno s výhodou získávat z vrcholového zářezu vodní cesty u obce Poruba. Kombinace poldru s vodní cestou by ale znamenala citelné snížení nákladů na něj.
2. Poldr Dubicko na Moravě by mohl být zřízen za předpokladu, že se zvolí komorová varianta vodní cesty, směřující do údolí Moravské Sázavy. Těleso vodní cesty by ochránilo jak hlavní trať Česká Třebová–Přerov, tak i obce za touto tratí (Zvole, Rájec, Ráječek). Hladina v poldru by mohla dosáhnout až kóty 273,5 m n. m. (v takovém případě by bylo nutno ochránit obvodovými hrázemi obec Leštinu a dílčími hrázkami dolní části obcí Lešnice, Vízošov a Hrabová), přičemž by se získal ochranný objem 65 mil. m3. Poldr by ovládal 40 % povodí nad Olomoucí.
Přerozdělení nádržních prostorů
Vodní cesta nabízí přívod vody ze zdrojů mimo povodí Moravy či Odry, zejména z Dunaje. V první etapě by bylo tak možno snížit zásobní objem nádrže Nové Mlýny na Dyji a zvýšit tak její ochranný účinek. Kromě toho by byla zbytečná nádrž Teplice nad Bečvou, neboť její nadlepšovací funkci nahradí vodní cesta prakticky bez investičních vícenákladů a s nižšími provozními náklady. Plně tedy stačí zřízení pouhého poldru s ochrannou funkcí. K podobným závěrům bychom patrně došli i v případě plánované nádrže Hanušovice na řece Moravě. Po dokončení etapy 3 bude možný přívod vody i do povodí Odry. Bude tedy možno snížit ty objemy v existujících nádržích v tomto povodí, které jsou určeny pro zajištění odběru užitkové vody. Jedná se o nádrže Žermanice na Lučině, snad i Těrlicko na Stonávce, částečně i o Šance na Ostravici a Olešnou na Olešné.

Řeka	Úsek	Zásah, potřebný pro realizaci vodní cesty	Brání něco okamžitému zásahu?	Poznámka
Morava	Lanžhot - Hodonín	Odstranění provizorních pevných prahů, prohloubení koryta.	Jen rozhodnutí o variantě.	Zásah přichází v úvahu při realizaci rakousko-slovensko-české varianty. Nejde o žádnou předinvestici.
Morava	Nedakonice – Staré Město	Dílčí korekce a prohloubení koryta.	Ne	Zásahy je možno realizovat i bez ohledu na termín realizace vodní cesty, mohlo by jít o maximálně čtyřletou předinvestici.
Morava	Spytihněv - Kojetín	Dílčí korekce a prohloubení koryta.	Ne	U Kroměříže přichází variantně v úvahu obchvat města. Z hlediska koncepce vodní cesty je přijatelný jak obchvat, tak průchod městem – záleží jen na požadavcích povodňové ochrany. Předinvestice max. o 4 roky.
Odra	Polanka - Bohumín	Částečné rozšíření a prohloubení koryta.	Ne	Předinvestice o 6 let.
Morava	Lanžhot - Hodonín	Pravobřežní laterální průplav.	Jen rozhodnutí o variantě.	Řešení přichází v úvahu při aplikaci rakousko-české varianty vodní cesty. Nejednalo by se o předinvestici.
Morava	Rohatec - Nedakonice	Zvětšení profilu existujícího odlehčovacícho kanálu a jeho prodloužení po proudu k Rohatci a proti proudu k jezu Nedakonice.	Ne	Současný kanál obchází pouze úsek Uherský Ostroh – Moravský Písek. Zvýšení jeho profilu se dá dosáhnout zejména zvýšením oboustranných hrází a může být snadno realizováno i před definitivní výstavbou vodní cesty. Jeho prodloužení odpovídá předinvestici 4 let.
Morava	Staré Město - Spytihněv	Souběžný průplav – rozšíření existujícího Baťova kanálu.	Ne	Jednalo by se o předinvestici 4 let.
Morava a Bečva	Kojetín – Troubky (Rokytnice)	Laterální průplav podél Bečvy a Moravy.	Ne	Jednalo by se o předinvestici 4 let..
Bečva	Osek nad Bečvou – Troubky (Rokytnice)	Laterální průplav Rokytnice – Buk v délce 9 km podél Bečvy s přivaděčem pro povodňové průtoky od nového jezu v Oseku nad Bečvou.	Ne	Vícenáklady na dosažení plavebních parametrů laterálního průplavu by představovaly předinvestici 6 let..
Morava	(Litovel) – ústí Bečvy, resp. Kojetín	Laterální průplav Rokytnice – Pňovice v délce 35 km s přivaděčem velkých vod, odlehčujícím z Moravy nad Litovlí,	Ne	Vícenáklady na úpravu laterálního průplavu podle plavebních parametrů by představovaly asi předinvestici na řadu let – ledaže se přijme jiná etapizace.

Závěr
Vodní cesta D-O-L nabízí řadu možností účinného zlepšení protipovodňové ochrany. Není tedy pravda, že záměr vodní cesty „překáží“ některým ochranným opatřením, nebo je „zdržuje“. Naopak nabízí opatření zpravidla účinnější a pro investora protipovodňové ochrany efektivnější a investičně méně náročná, neboť jsou do značné míry součástí vodní cesty jako dopravní investice. Existují také vyhlídky na podporu výstavby vodní cesty z Kohesních fondů. To znamená, že i ochrana před povodněmi má v rámci vodní cesty lepší vyhlídky na zajištění potřebných finančních zdrojů.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu