Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Experti chtějí, aby stát mohl kvůli cyklostezkám vyvlastňovat
[plný text článku | kategorie: Cyklistika – ČR | Lidové noviny | Marek Kerles | 18. 9. 2003] [tisk]
Čeští dopravní inženýři přemýšlejí nad otázkou, jak zlepšit katastrofální podmínky pro cyklistickou dopravu v tuzemských městech. Ve snaze o snížení počtu mrtvých cyklistů na silnicích přišli s překvapivým řešením. Navrhují totiž, aby cyklostezky získaly status veřejně prospěšných staveb. "Pokud stát myslí vážně podporu zdravým způsobům dopravy, a naopak omezení automobilismu, měl by dát městům a obcím větší pravomoci k budování cyklostezek," řekl LN Jaroslav Martínek z Centra dopravních výzkumů v Olomouci, které pro vládu připravuje návrh Národní strategie cyklistické dopravy. Návrh centra staví stezky na stejnou úroveň jako dálnice. Kvůli jejich budování by tedy bylo možné například vyvlastňovat soukromé pozemky. "Neříkám, že stezky nejsou důležité. Z hlediska veřejného zájmu jsou ale přece jen o řád níže než dálnice," nesouhlasí s návrhem centra mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun.
"Řada českých měst by ráda investovala do výstavby cyklostezek. Ve svých plánech ale narážejí na nesouhlas soukromých majitelů pozemků, přes které by měla stezka vést," vysvětluje své návrhy Martínek. Změna, kterou centrum navrhuje, by znamenala, že vlastníci pozemků, přes které by měla vést plánovaná cyklostezka, by na tom byli stejně, jako kdyby přes jejich majetek měla vést dálnice. Pokud by se se státem nedohodli na směně či na prodeji, pozemek by jim mohl být v krajním případě i vyvlastněn. A právě proto se ministerstvo na doporučení olomouckého centra dívá už dnes negativně. "S institutem veřejného zájmu by měl stát pracovat co možná nejopatrněji a používat ho jen ve zcela mimořádných případech," uvedl mluvčí Dimun.
Autoři návrhu Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy však vypočítávají důvody, proč by měla vláda posuzovat výstavbu cyklostezek s podobnou zarputilostí, jako prosazuje výstavbu dálnic. Ačkoliv se totiž Česko už před třemi roky připojilo k Evropské chartě pro dopravu a životní prostředí, která počítá ve státech EU mimo jiné s masivní podporou cyklistiky na úkor automobilismu, podmínky pro jízdu na kolech v českých městech ani zdaleka nedosahují západní úrovně. Centrum dopravních výzkumů navíc argumentuje i dopravní nehodovostí, kterou se často ohánějí právě zastánci údajně bezpečnějších dálnic. Stejně jako totiž patří Česká republika na přední příčky v Evropě v počtu smrtelných nehod na silnicích, vévodí i evropským statistikám v počtu smrtelně zraněných cyklistů. Od roku 1998 do roku 2002 zahynulo v Česku při jízdě na kole takřka 800 lidí, z toho 90 % po střetu s automobilem. Autoři studie dávají tuto tragickou bilanci mimo jiné do souvislosti s tím, že cyklisté zejména ve městech nemají možnost jízdy mimo automobilový provoz. Přes šedesát procent doporučených cyklotras v republice totiž vede po komunikacích využívaných i automobily.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu