Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Šlapat proti větru
[plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR: Den bez aut, Cyklistika – ČR: města | Týden | rvz | 29. 9. 2003] [tisk]
Systém městských kol se pomalu rozšiřuje. Používat ve městech kolo je zdravé, ekologické a rychlé. Někde přitom ani není nutné být majitelem velocipedu. Dopravní technologie se za posledních padesát let v podstatě nezměnily, zato podmínky zcela dramaticky. Pohonné hmoty jsou dražší, města se rozšiřují o vzdálená předměstí, což spolu se situací na trhu práce vyžaduje překonávání velkých vzdáleností. Největší koncentrace komerčních aktivit i zábavy ovšem zůstává v městských centrech, zpravidla špatně průjezdných. Automobil, ale ani konvenční veřejná doprava tyto problémy zřejmě nevyřeší. Evropský týden mobility (letos od 16. do 22. září) upozorňoval mimo jiné právě na to, že doprava čeká na nová východiska. Jedním z nich může být městské kolo. Systém je to logický a jednoduchý. Na ulici sto jí bicykl; kdo potřebuje, půjčí si ho a jede na něm, kam se mu zachce. Tam ho pak spořádaně zanechá a může si ho půjčit zase někdo jiný. Lidé mohou využívat výhod kola, nemusejí se starat o zaparkování a na větší vzdálenosti jej mohou kombinovat s jinou dopravou. Pokusy realizovat tento prostinký nápad, které se objevují už od šedesátých let, ovšem končívaly fiaskem.
Poprvé to vyšlo až v roce 1995 v Kodani. Veřejná kola tu fungují na podobném principu jako košíky v supermarketu: aby se kolo rozjelo, je třeba vhodit do stojanu dvacet dánských korun. Zálohu cyklista dostane zpět, když kolo odevzdá. Provoz platí sponzoři, kteří výměnou mohou inzerovat přímo na bicyklu; na projektu se podílejí tak rozliční mecenáši jako Coca Cola, ekologické organizace či dánské dráhy. Kola jsou vybavena nastavitelným sedlem, ostatní součástky jsou ke skeletu velmi pevně připojeny, což má odradit zloděje. A to se skutečně daří, protože počet krádeží prý rok od roku klesá. Podobný systém jako v Kodani zavedli ve Vídni. Původně ale narážel na řadu obtíží a kola musela být z ulic stažena, nyní se však znovu vracejí. Momentálně jich je kolem dvou set, ale za rok by jich měli mít zájemci v centru k dispozici tisíc. V Německu veřejná jízdní kola provozují dráhy: v Mnichově už dva roky, později se připojil Berlín a Frankfurt. Je to méně spontánní systém, protože je třeba se registrovat, půjčené kolo odemknout s pomocí mobilního telefonu a navíc služba není bezplatná. Hodina jízdy stojí čtyři až šest centů. Vzdor tomu se však těší oblibě.
V "mateřské" Kodani dokonce není výjimkou vidět ředitele velké firmy nebo politika, jak jede do práce na bicyklu. "Ví, že když se bude na kole probíjet proti čelnímu větru, vylepší svou image víc, než kdyby řídil nové BMW. Dává najevo solidaritu, flexibilitu a zájem o životní prostředí," tvrdí tvůrci projektu z dánské metropole. U nás něco takového vyzkoušel minulé pondělí ministr Libor Ambrozek u příležitosti Evropského dne bez aut. Prorokoval, že za dva tři roky bude takhle jezdit polovina vlády. Do té doby se však musí hodně změnit, prozatím by to ministrům přineslo spíše image recesistů.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu