Ministerstvo: Jednali jsme v zájmu Štramberku [plný text článku | kategorie: Děti Země | Moravskoslezský deník | Ing. Ivana Jirásková, náměstkyně ministra životního prostředí | 5. 12. 2003] [tisk] Nedávno se v tisku objevila informace o tom, že za zdržením stavby cementárny ve Štramberku stojí pouze byrokratické průtahy úředníků. Pravda je však jiná: dokumentace, kterou investor předložil pro získání tzv. integrovaného povolení, měla celou řadu vážných nedostatků. Prvoinstanční orgán - Krajský úřad Moravskoslezského kraje - sice vydal tzv. integrované povolení, které je předpokladem pro získání povolení stavebního, vzápětí se proti němu ale odvolali zástupci Svazu výrobců cementu ČR a Občanského sdružení Děti Země, Klub za udržitelnou dopravu. Na základě těchto odvolání muselo ministerstvo životního prostředí rozhodnutí prvoinstančního orgánu včetně obsáhlé dokumentace prozkoumat. Na základě vážných věcných zjištění pak ministerstvo rozhodlo o zrušení povolení a vrátilo je zpět k projednání krajskému úřadu. Integrované povolení například dostatečně přesně nestanovilo nezbytné podmínky provozu v oblasti ochrany ovzduší. Scházela přesná specifikace metod měření emisí. Nedostatečný byl také přehled zdrojů znečištění.
Další závažné mezery objevili odborníci ministerstva v oblasti odpadového hospodářství. Shrnuto - pokud by ministerstvo rozhodlo jinak, jednalo by v rozporu s platnými zákony. Pojďme si představit, co by se mohlo stát, kdyby ministerstvo neúplné integrované povolení potvrdilo. ( Jde mimochodem o jedno z prvních povolení tohoto druhu, která byla u nás vydána.) Pokud by se například v budoucnu v cementárně objevily jakékoli provozní problémy a spolu s nimi vyšší míra znečištění ovzduší či jiné poškození životního prostředí, bylo by velmi obtížné pro neadresné určení podmínek provést jakoukoli kontrolu a přimět provozovatele k rychlé nápravě. Na takové rozhodnutí by pak mohli v budoucnu snadno doplatit právě obyvatelé Štramberka. Případů, kdy jsou právě cementárny výrazným zdrojem lokálního znečištění, zejména v oblasti odpadového hospodářství a ochrany ovzduší, je v České republice hned několik. Lidé v jejich blízkosti si často stěžují na zvýšenou prašnost. Odpovědností správních orgánů je na základě platných zákonů předcházet ekologickým problémům a zhoršení podmínek pro obyvatele. Nepochybuji o tom, že jiné rozhodnutí ministerstva by bylo i pro samotný Štramberk krátkozraké a neodpovědné. Jsem přesvědčena, že možné zdržení stavby je jen malou daní za přesnější určení a doplnění všech nezbytných podmínek budoucího provozu cementárny.