Zavedení mýtného bude Česko koordinovat s okolními státy [plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR | Právo | Jiří Novotný | 4. 10. 2003] [tisk] Na společném postupu v zavádění elektronického mýtného se včera při jednání v Židlochovicích shodli ministři dopravy ČR, Slovenska a Rakouska. "Rakousko zavede elektronické mýtné již 1. ledna 2004. Česká republika má velký zájem, aby i u nás byl systém výkonového zpoplatnění dálnic, rychlostních komunikací a některých silnic I. třídy uplatněn do dvou let," řekl novinářům ministr dopravy ČR Milan Šimonovský. Jak Právu potvrdil Christian Weissenburger z rakouského ministerstva silniční, letecké a námořní dopravy, v Rakousku bude od nového roku mýtné vybíráno na dálnicích od všech vozidel o hmotnosti větší než 3,5 t. "Průměrná sazba bude 0,22 eura za každý ujetý kilometr," upřesnil Weissenburger. Německo mělo mýtné původně zavést už od letošního 31. srpna. Kvůli technickým problémům byl termín posunut na 2. listopadu, ale závady se nepodařilo ještě odstranit. Podle spolkového ministerstva dopravy je tedy jasné, že bude potřeba další odklad. Na otázku Práva, zda se Rakousko neobává, že bude odstartování mýtného muset posunout, odpověděl Weissenburger: "Zvolili jsme technicky jednodušší systém mýtného než Němci. Zatím nic nenaznačuje, že by se od 1. ledna nemělo u nás začít vybírat."
V SR známky i na silnicích I. třídy Rakušané chtějí peníze od motoristů využít i ke zlepšení dálničního spojení s Českou republikou. Půjde zejména o trasu Praha-Č. Budějovice-Linec, kde se má již v roce 2010 na hraničním přechodu Dolní Dvořiště propojit rychlostní komunikace R3 s chystanou rakouskou čtyřproudovou silnicí S10. Ministr dopravy, pošt a telekomunikací SR Pavol Prokopovič informoval, že Slovensko zpoplatní od 1. ledna 2004 i některé silnice I. třídy. Zatím nepůjde o mýtné, ale o dálniční známky. "Kromě 300 km dálnic a rychlostních komunikací budou řidiči vozidel nad 3,5 t muset dálniční známku mít i při průjezdu zhruba 100 km silnic I. třídy. Snažíme se tak zabránit, aby nákladní auta nemohla zpoplatněné dálnice objíždět po vedlejších komunikacích a vyhýbat se placení," vysvětlil Prokopovič.
Průplav má propojit Břeclav s Dunajem Ministři se včera také shodli na potřebě více využívat železniční a vodní dopravu. K přesunu části dopravní zátěže ze silnic na železnici přispěje elektronické mýtné. Zatraktivnit tu vodní má zase pomoci vybudování umělého vodního kanálu, který by propojil budoucí železniční terminál v Břeclavi s Dunajem. "Ve všech třech zemích budou nyní ustaveny expertní skupiny ke konkretizaci projektu tohoto průplavu. V příštím roce by pak mělo být rozhodnuto o definitivní trase," řekl Právu náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Zatím existují dvě základní varianty budoucího průplavu. Podle té první, podporované Rakouskem, by začínal přímo u břeclavského terminálu a pokračoval podél dnešní železniční trati Břeclav-Vídeň. Podle druhé varianty by kanál začínal na slovenském území. Celkem bude tento průplav dlouhý 80 až 90 km a náklady na jeho vybudování se odhadují na asi 20 miliard korun.