Odpůrci dálnice D3 se opět začínají bouřit [plný text článku | kategorie: Dálnice – D3 | MF Dnes | Jana Syslová | 10. 10. 2003] [tisk] Dálnice má v budoucnu spojit Prahu a České Budějovice. Několik měsíců byl kolem dálnice D3, jež má v budoucnu spojit Prahu a České Budějovice, klid. Teď se občanská sdružení a některé obce, které návrh na stavbu dálnice v oblasti Posázaví kritizují, znovu vzbouřily. Důvodem jejich nepokoje je podezření, že Středočeský kraj nebere jejich námitky vážně a nespolupracuje s nimi. Krajský úřad se prostřednictvím náměstka středočeského hejtmana Karla Vyšehradského brání a tvrdí, že hovoří se všemi lidmi, kteří mají ke stavbě dálnice co říct. "Výsledkem této komunikace jsou tři různé varianty řešení dopravy směrem na jih a několik dalších podvariant. Všechny jsou na startovní čáře," odmítl Vyšehradský kritiku, že by kraj upřednostňoval jen variantu v podobě dálnice přes Posázaví.
Odpůrci dálnice D3 znovu vytahují argumenty, jimiž chtějí plánovanou stavbu zarazit. Vesměs ale opakují to samé, co tvrdí už několik let. "Dálnice zničí krajinu," nechal se slyšet Pavel Hrabec z občanského sdružení Krajina 2000 na posledním jednání, které bylo svoláno do Jílového. Upozornil také na finanční náročnost stavby dálnice a její celkovou zbytečnost. "Je nutné si uvědomit, že jižní směr je nejslabší ze všech dálničních směrů," tvrdí Jan Klika jako koordinátor alternativního řešení, jež počítá s rozšířením stávající silnice první třídy od Mirošovic na Tábor. Začátkem roku byla situace opačná. Tehdy se hlasitě ozvali sympatizanti dálnice. Rozzlobilo je ministerstvo životního prostředí, které zrušilo svůj souhlas se zásahem do krajinného rázu pro výstavbu D3 v úseku mezi Meznem na Benešovsku a Novou Hospodou. Své rozhodnutí tehdy ministerstvo vysvětlilo tím, že bývalý Okresní úřad v Benešově nedostatečně posoudil dopad stavby na krajinný ráz daného místa.
Například obec Miličín na Benešovsku oddálení stavby dálnice rozhořčilo. "Dopravní situace na silnici první třídy, která protíná obec, je neúnosná," zdůraznil starosta Vlastimil Poustecký. Další průtahy kolem stavby dálnice kritizovali i radní v Benešově. "Zdlouhavá jednání nás brzdí v tom, abychom pracovali na územním plánu města a dopravním generelu. Teď nemůžeme začít, protože nevíme, zda dálnice bude nebo nebude," řekl starosta Mojmír Chromý. Ochránci přírody se z toho, že se začátek stavby dálnice a rozhodování o jejím osudu v oblasti Posázaví neustále odsouvá, veřejně radují. Zástupci sdružení Arnika považovali lednové vyjádření ministerstva životního prostředí za svou částečnou výhru. "Hrozilo, že výstavba benešovského úseku dálnice prakticky znemožní další jednání o alternativní trase," řekl tehdy Petr Hrdina ze sdružení Arnika, který je vedoucím kampaně Veřejnost proti dálnici D3.
Podle odhadů středočeského krajského úřadu nebude o dálnici D3 rozhodnuto dříve než koncem příštího roku. V té době musejí být zhodnoceny všechny varianty. Úsek dálnice od Prahy po hranice okresů Benešov a Tábor by měl stát kolem 30 miliard korun, celá dálnice D3 (včetně rychlostní silnice R3 od Českých Budějovic na hranice s Rakouskem) pak přes 63 miliard korun.