Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Ředitel závodu Dolní Labe Zídek: Jezy jsou potřeba
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Deník Litoměřicka | Petr Weikert | 15. 10. 2003] [tisk]
Jako ekonomicky výhodné označil diskutované vybudování jezů na Labi ředitel závodu Dolní Labe, Povodí Labe, Jindřich Zídek. Proti výhradám ekologů argumentoval tím, že poslední navržená varianta MDS 99 je šetrná i k přírodě. Celková částka na stavbu jezů má být 2 269 000 tisíc korun. "Jedná se o ekologické a pro plavbu silně kompromisní řešení, ve kterém v zájmu ochrany přírody došlo k posunu umístění zdymadla z Dolního Žlebu na Prostřední Žleb a ke snížení vzdutí jezů," popsal Jindřich Zídek. Vzdutí od dvou nízkých jezů Malé Březno a Prostřední Žleb se podle něj výrazně zkrátilo a nezasahuje do ekologicky cenných lokalit. "Přirozený způsob kolísání průtoku zůstane stejný v 67 procentech z celkové délky úseku. Dojde pouze k ovlivnění jednoho stanoviště drobnokvětu pobřežního, ostatních stanovišť se zlepšení plavebních podmínek nedotkne," uvedl ředitel Dolního Labe.
Vlivem výstavby dvou jezů se má navíc kvalita vody v Labi mírně zlepšit. Přepadem vody se má zvýšit obsah kyslíku a dojde k usazování nerozpustných látek ve vodě, které budou jen z části splaveny při povodních. Ředitel navíc upozornil na to, že doprava po vodě je ekologická. "Převedení přepravy jednoho milionu tun zboží z Labe vyžaduje navíc odbavení 40 tisíc kamionů přes hraniční přechody v Cínovci a Petrovicích, nebo protažení 21 tisíc těžkotonážních železničních vagonů přes nádraží v Děčíně a Ústí," spočetl ředitel. Navíc upozornil na to, že po povodni, která v Ústeckém kraji kulminovala 15. srpna 2002, byl zahájen lodní provoz za šestnáct dní v celém úseku. Oproti tomu byl podle ředitele přechod v Cínovci zastaven celý rok pro kamionovou dopravu a železniční doprava v příhraničním úseku Hřensko byla zastavena na několik měsíců.
K rozhodnutí podpořit výstavbu jezů na Labi, se rozhodl proto, že česká vodní cesta je provozně a ekonomicky izolována od Evropských vodních cest a pokud nedojde ke zvýšení ponoru plavidel v české části regulovaného Labe na úroveň Německé části, bude nutné překládat zboží na železnici a kamiony. V důsledku nedostatečných plavebních hloubek jsou lodě v úseku z Ústí do Hřenska nakládány v průměru na polovinu své nosnosti. Navíc povolený ponor plavidel je stanoven pouze s jednodenním předstihem, takže lodě jsou neustále odkládány a přikládány zbožím. "Nejhorší situace je v letním období, kdy provoz v této části Labe z technických důvodů ustává," uvedl Jindřich Zídek.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu