Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Tunel má zelenou, obce protestují
[plný text článku | kategorie: Silnice – ČR | MF Dnes | Rostislav Hányš | 22. 10. 2003] [tisk]
Ministerstvo životního prostředí řeklo ano jesenickému tunelu. Souhlasí také hejtmanství. Ministerstvo životního prostředí dalo souhlasné stanovisko k výstavbě silničního tunelu pod Červenohorským sedlem, který má pomoci řidičům překonat bez obtíží horský masiv Jeseníků. Potvrdila to Jaroslava Honová z ministerstva, která má na starosti posuzování projektů podle jejich dopadu na životní prostředí. Rozhodnutí vyvolalo v regionu bouřlivou reakci obcí a ochranářů. "Na základě hodnocení všech kladných a záporných vlivů na životní prostředí vydalo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko," uvedla Honová. Tunel má být součástí rychlostní komunikace spojující Olomouc s Mikulovicemi na Jesenicku.
S myšlenkou propojit Šumpersko a Jesenicko tunelem přišla před pěti lety šumperská firma Lesostavby. "Už jsme nedoufali, že získáme od ministerstva životního prostředí souhlas. Nakonec ale přece jen zvítězily věcné argumenty nad nepodloženými," uvedl technický ředitel Lesostaveb Jan Doležel. Podle něj je kladný posudek hodnotící vliv na životní prostředí prvním předpokladem, aby se projekt mohl v budoucnu realizovat. "Nyní je potřeba prosadit, aby tunel získal statut veřejně prospěšné stavby," podotkl Doležel. S výstavbou souhlasí i vedení olomouckého hejtmanství. "Několikrát byla pečlivě zvažována všechna pro a proti. Varianta s tunelem se jeví jako nejvýhodnější," uvedl vicehejtman Ivan Kosatík (ODS). Podle něj je ale rozhodnutí ministerstva teprve prvním krokem ve schvalovacím procesu stavby.
Upozornil, že projekt zatím nemá charakter stavby ve veřejném zájmu, kdy je možné v případě nutnosti vyvlastnit pozemky. Změnu zatím může rozhodnout jen vláda, novela stavebního zákona má ale přesunout kompetence na kraje. "V každém případě jde o dlouhodobý proces, který je za horizontem volebního období krajské samosprávy končícího příští rok," podotkl Kosatík. Stanovisko ministerstva ovšem vyvolalo v šumperském a jesenickém regionu bouřlivou reakci vedení obcí a ochranářů, kteří s výstavbou tunelu nesouhlasí od samého začátku. Životní prostředí byla jediná instituce, která nás mohla podpořit. Je skandální, jakým způsobem se k problému postavila. Ukazuje to na vztah úředníků k životnímu prostředí. Nepřekvapuje mě ani postoj kraje. Na ten jsme si už zvykli," uvedl starosta Loučné nad Desnou na Šumpersku Pavel Martínek (ČSSD).
S tunelem pod Červenohorským sedlem nesouhlasí ani další obce. "Jsem zklamán. Myslel jsem, že naše argumenty byly tak pádné, že už tunel padl. Zaráží mě, že tunel je stále prosazován přes ostrý nesouhlas veřejnosti," řekl starosta Bělé František Kružík (nezávislý). Lidé z Loučné nad Desnou stejně tak jako Bělé pod Pradědem z druhé strany Jeseníků se cítí výstavbou tunelu ohroženi. "Úředníkům z Prahy je naprosto jedno, jak to tady bude vypadat," zlobí se Pavel Motl z Loučné. S výstavbou nesouhlasí ani Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. "Stavba by znamenala nevratné narušení přírody v ekologicky cenném území. Chráněná krajinná oblast určitě není místem pro tranzitní dopravu," sdělil šéf Správy CHKOJ Jan Halfar.
Odpůrci tunelu se obávají, že se po vybudování rychlostní komunikace a tunelu přesune do oblasti tranzitní doprava těžkých kamionů do Polska, které nyní jezdí přes několik přechodů. "Když se znásobí doprava Loučenským údolím, bude to znamenat jednoznačně znehodnocení životního prostředí. Obec bude jenom tranzitním místem, takže to poškodí i naše podnikatele," vysvětlil starosta Loučné Martínek. Obce i ochranáři prosazují variantu, aby rychlostní komunikace odbočovala už v Postřelmově na Červenou Vodu, Dolní Lipku až do polského Kladska. Napojení na Jesenicko je v alternativní variantě navrženo mezi Bušínem a Rudou přes Ramzovské sedlo. "Rychlostní komunikace by tak vedla po okraji CHKOJ a ne jejím středem," uvedl Martin Míček z ekologického hnutí Sojka.
Šestikilometrový tunel si vyžádá náklady ve výši šesti miliard korun. Lesostavby spočítaly návratnost na pětadvacet let. Svou délkou by byl největší dopravní stavbou umístěnou pod zemí v České republice.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu