Plzeň se konečně dočkala obchvatu [plný text článku | kategorie: Dálnice – D5 | Technický týdeník | egy, sed | 23. 12. 2003] [tisk] Za hustého sněžení byl 15. prosince slavnostně zprovozněn dálniční obchvat západočeské metropole. Po desetiletí sporů si Plzeň konečně vydechla a prožila jeden z nejvýznamnějších dnů novodobé historie. Otevření dálničního obchvatu je významnou událostí nejen pro obyvatele Plzeňského kraje, České republiky, ale i pro naše západní sousedy, Via Carolina, takový je oficiální název dálnice D5 a německé A6, které mají spojit Prahu s Norimberkem. Ve 14 h 30 min předseda vlády Vladimír Špidla ve vánici otevřel slavnostní akt, kterému bylo přítomno 800 hostů. S krátkými projevy vystoupili kromě premiéra evropský komisař Günter Verheugen, ministr dopravy Milan Šimonovský, hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann a primátor Plzně Jiří Šneberger. Jmenovaní se potom také vystřídali u stříhání šesti pásek slavnostního otevření 26,5kilometrového obchvatu. První auta vjela na nově vybudovaný obchvat po 17 h.
Zahájení investorské přípravy dálničního obchvatu města Plzně spadá až do 80. let. Tehdy byla prosazována trasa vedoucí severně od Plzně. Po politických změnách se však náhled na severní trasu zrněni, a tak v roce 1991 zvítězila varianta jižní, která byla v roce 1994 ještě jednou upravena a posunuta ještě více na jih. Nato bylo v roce 1995 vydáno územní rozhodnutí, potom však následovalo dlouhé období sporů mezi odpůrci této varianty a investorem stavby. Konečné rozhodnutí o platnosti územního rozhodnutí s doplněním některých podmínek bylo vydáno dne 14. září 1999.
Celý dálniční obchvat byl po vydání územního rozhodnutí z racionálních důvodů rozdělen nejdříve na pět částí. Rozhodnutí o rozdělení na jednotlivé úseky bylo motivováno možností postupného uvádění do provozu. Stavby velkých dálničních mostů - přes řeky Úslavu, Radbuzu a Úhlavu - byly odděleny jako samostatné části. Dokončené mosty se v průběhu výstavby dalších úseků využívaly pro staveništní přepravu. Snížily se tím náklady na opravy komunikací, po kterých byl dopravován stavební materiál. Předmětem stávajícího zprovoznění jsou dva dálniční úseky Ejpovice - Černice a Útušice - Sulkov. Na 8,5kilometrovém úseku Ejpovice - Černice bylo realizováno 116 stavebních objektů včetně 11 dálničních a silničních mostů, dále lávky pro pěší přes dálnici, odvodňovací systém, 2 sedimentační nádrže a 4 protihlukové stěny. Zprovozněna byla prozatím pravá polovina ve směru od Prahy na Rozvadov. Otevření celého úseku se plánuje na prosinec 2004.
Druhý úsek, dlouhý necelých 8,5 km mezi Útušicemi a Sulkovem byl zprovozněn v celém profilu. Tato stavba zahrnuje 107 stavebních objektů s 12 mosty a dalšími podpůrnými stavbami, jako je odvodňovací systém, sedimentační nádrže, protihlukové stěny a zemní valy. Na tyto dálniční úseky jsou napojeny tři dálniční přivaděče. Jedná se zejména o přivaděč 1/20 Plzeň D5 - ulice K dráze, který je jedním z nejdůležitějších pro město Plzeň. Jeho součástí bude také průtah Plzní. V budoucnu je doplní ještě další čtyři. Otevřeny budou postupně v průběhu let 2004 - 2006. Technicky, ale i časově nejnáročnější dílo obchvatu je výstavba 380 metrů dlouhého tunelu pod vrchem Valík, která byla teprve zahájena. Schvalování střední části provázely v uplynulých letech největší spory s ekology, občanskými sdruženími a obcemi. Na stavbu obchvatu bylo vydáno více než sto správních rozhodnutí, 11 posouzení vlivu na životní prostředí. Dvakrát se její trasa projednávala u vrchního a jednou u Ústavního soudu. A tak na zprovoznění této 3,5kilometrové části zahrnující tunel, tvořený dvěma jednosměrnými tunelovými trouba mi vrchem Valík, most přes řeku Úhlavu a příjezdové silnice si musíme počká ještě tri roky. Zatím se tato prostřední část objíždí po rekonstruovaných silnicích 1/27 a 1/20. Tento nedokončený úsek si vyžádá tri miliardy korun.