Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Stavba dálnice napomohla objevit nejstarší vesnici
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D5 | Plzeňský deník | al | 15. 12. 2003] [tisk]
Dálnice Praha - Rozvadov změní nejenom dopravní situaci v Plzni a celém regionu. Trvale také poznamená tvář krajiny. Zemní práce tohoto rozsahu znamenají obvykle značné ohrožení archeologických památek. V litickém katastru, kde se dnes nachází mimoúrovňová dálniční křižovatka, objevili archeologové v roce 1993 doklady osídlení mladší doby kamenné (neolitu). Proto zde v následujících letech oddělení záchranných archeologických výzkumů Západočeského muzea uskutečnilo předstihový výzkum. "Nálezy v Liticích změnily zásadně názor na osídlení západních Čech. Na území o rozloze 16 - 18 ha bylo prozkoumáno sídliště počátku kultury s lineární keramikou, které spadá do období mladší doby kamenné. Jde tedy o nejstarší vesnici v západních Čechách," řekl nám vedoucí průzkumu PhDr. Peter Braun. Archeologové objevili kůlové jámy dokumentující půdorysy tří dlouhých domů, nezahloubených nadzemních staveb s dřevěnou konstrukcí.
Rozměry tzv. dlouhých domů kolísají mezi 8 x 10 - 20 m, ke každému z nich patří další hospodářský objekt. Nejvíce předmětů se zachovalo v jamách, ve kterých se těžila hlína k výrobě keramiky a k izolaci stěn. Tyto zemníky později sloužily coby smetiště. Zde nalezené pozůstatky keramiky a primitivních nástrojů umožňují archeologům datovat a získat informace či představy o životě tehdejších lidí. Archeologické nálezy z Litic spadají do období kultury s lineární keramikou, která pochází z doby 4000 let př. n. l. Vedle střepů nejrůznějších nádob zdobených žlábkováním zde byly objeveny kamenné nástroje - nožové a srpové čepelky, škrabadla, vrtáky, dřevařské nástroje, sekery a klíny, opracované novou technologií - broušením. Také idoly (symboly plodnosti), zbytky zoomorfních nebo antropomorfních nádobek. "K průzkumu jsme využívali všech možných archeologických metod včetně letecké a výsledky okamžitě ověřovali. Na leteckých snímcích jsme zachytili sídliště lineární kultury, jsou zde k rozeznání další lokality z mladší doby kamenné, celkem je to asi dvacet nalezišť," pokračuje vedoucí průzkumu. Jak je možné z letadla rozeznat sídliště staré šest tisíc let?
"V konstantní stejnorodé ploše, pokud vykopete díru a zaplníte ji odpadky, změníte chemické, fyzikální vlastnosti půdy. Obilí prostupuje kořeny ornicí až do podloží, které je v těchto místech prosyceno dusíkatými látkami, případně je tam jiný vodní režim. Obilí dříve schází, je tam sytěji zelené, vyšší, silnější, v případě, že jsou jámy zaplněny kameny, je naopak nižší, neduživé, nažloutlé. Když svítí slunce, jednotlivé tvary vystínuje, zvýrazní. Letecká prospekce přináší jiný úhel pohledu, vidíte vystínované půdorysy pravěkých objektů," vysvětluje dr. Braun, který s průzkumnými lety začínal v devadesátých letech na letišti v Plzni na Borech, nyní spolupracuje s letištěm v Letkově u Plzně. Další lokalita, kterou archeologové zkoumali, se nachází u koterovského dálničního mostu. Zdejší naleziště reprezentuje osídlení z pěti období pravěku. Jsou to mladší doba kamenná, počátky pozdní doby kamenné, halštatské, mohylová kultura, pozdní doba halštatská, mladý latén neboli Keltové. V absolutní chronologii lze nálezy zařadit do období 4000 let př. n. l., těsně po roce 4000 př. n. l., 7. století př. n. l., přelomu 6. a 5. století a přelomu 2. a 1. století př. n. l.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu