Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Rozhodnout by měli občané Jesenicka
[plný text článku | kategorie: Silnice – ČR | Haló noviny | Olga Vondráková | 18. 12. 2003] [tisk]
Rozhovor Haló novin s poslankyní za KSČM Miroslavou Vlčkovou. Jednou ze záležitostí, která se nyní jeví opět jako velmi aktuální, a to nejen na Jesenicku, je zamýšlená stavba tunelu pod Červenohorským sedlem. Podle mínění mnohých by se právě výstavbou tunelu vyřešila špatná dostupnost okresu Jeseník, který se potýká nejen s velmi vysokou nezaměstnaností, ale jsou zde i absolutně nejnižší mzdy v celé ČR. O tom, co by tunel pod Červenohorským sedlem lidem na Šumpersku a Jesenicku dal či vzal, jsme hovořili s poslankyní KSČM Miroslavou Vlčkovou, členkou parlamentního výboru pro regionální rozvoj, životní prostředí a veřejnou správu. Poslankyně Vlčková region, kterého by se výstavba tunelu bezprostředně dotkla, zastupuje v našem nejvyšším zákonodárném sboru již druhé volební období.
Kdy se vůbec poprvé objevily zmínky o tom, že by se tunel pod Červenohorským sedlem mohl stavět?
První zmínky jsou již z doby druhé světové války. Nejednalo se však o řešení dopravní situace, ale o záměr strategické politické cesty. O možnosti stavět tunel se hovořilo i v předlistopadové historii naší republiky. Do třetice se tato záležitost objevila zhruba v polovině devadesátých let minulého století. Ve všech třech případech největším nepřítelem záměru vybudovat pod Červenohorským sedlem tunel byl nedostatek financí. V současné době jsou náklady na stavbu tunelu odhadovány na 4,7 miliardy korun. Šlo by přitom o jednu z největších staveb svého druhu v České republice. Ta peníze na stavbu tunelu sice nemá, nicméně podle dostupných informací existuje možnost, že by bylo možné na tuto akci čerpat peníze z fondů Evropské unie.
Poslední dva až tři roky se však o výstavbě tunelu pod Červenohorským sedlem příliš nehovořilo. Navenek to působilo, že celá záležitost utichla. Proč právě nyní je to znovu velmi aktuální?
Zdánlivé ticho bylo kvůli tomu, že pro zamýšlený projekt, tedy realizaci silnice I/44 s tunelem pod Červenohorským sedlem, bylo nutné získat stanovisko Ministerstva životního prostředí ČR. Dokumentace procesu EIA, která byla od roku 1999 dvakrát vrácena k přepracování a doplnění, byla nyní tedy ministerstvem schválena a přijata. Chtěla bych však zdůraznit, že tato dokumentace je materiálem pouze doporučujícím, nijak ale právně závazným. Správní orgán tedy může, ale i nemusí, z dokumentace při svém rozhodování vycházet.
Jaké by měly být parametry zamýšleného tunelu?
Délka samotného tunelu by měla být 6150 metrů, přičemž součástí záměru by měla být i přibližně půlkilometrová komunikace na straně Koutů nad Desnou a tříkilometrová na straně Bělé pod Pradědem. Podle mého názoru je tunel zajímavý ze dvou pohledů. Pokud by se ním měla řešit dopravní dostupnost Jesenicka, šlo by o úžasně velké náklady na to, že v okrese Jeseník žije v současné době zhruba 42 tisíc obyvatel. Pokud by však šlo o řešení v měřítku Evropské unie, dá se předpokládat, že by se peníze na tuto akci sehnaly. Pokud by však měly být čerpány peníze z Evropské unie, muselo by jít o záležitost všech obcí v jesenickém regionu. Své by samozřejmě mělo říct i Zastupitelstvo Olomouckého kraje.
Jaké je vaše stanovisko k záměru tunel vybudovat?
Je nutné si uvědomit, že gigantická stavba by znamenala trvalý a nevratný zásah do životního prostředí, do přírody Jeseníků. Proto je třeba zvážit všechno i z pohledu příštích generací. Ekonomika se v naší republice může změnit, tunel by však zůstal. Je to záležitost velice složitá. O tom, zda se tunel pod Červenohorským sedlem bude doopravdy stavět, by však měli rozhodnout občané Jesenicka, a nikoliv úředníci z Prahy nebo z Bruselu.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu