Za rok další milión kamionů [plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR, Vliv na životní prostředí – ČR | Haló noviny | Václav Věrtelář | 19. 12. 2003] [tisk] Krok za krokem, pomalu, se dozvídáme, co všechno nám vstup do Evropské unie přinese. To dobré jsou spíše naděje, očekávání a sliby. Špidla, Svoboda a další slibují ekonomický růst a růst životní úrovně. To jsou zatím slovní sliby a dost lidí má přirozenou touhu tomu věřit. Zatím jsme však v každodenním životě obdrželi věci opačné, nepříznivé. Z důvodu vstupu do EU se zvyšují daně, zavádí se desítky a stovky nových směrnic, pokynů a zákonů. Vždyť jich je v Evropské unii 80 000 stran. Co to všechno bude znamenat nikdo neví. Konkrétně to pocítíme ve větším rozsahu až po vstupu do EU v květnu příštího roku. Všimněme si dnes jedné »maličkosti« - dopravy. Doprava se za léta transformace významně »restrukturalizovala«. I když téměř všechny politické strany a vlády mnoho hovořily o životním prostředí, v praxi to je zcela jiné. Podstatně poklesla železniční doprava a obrovsky vzrostla silniční automobilová doprava, která má největší dopad na životní prostředí. Na přírodu i na život lidí, zejména v městech.
Například podíl silniční dopravy v přepravě nákladů stoupl v roce 2000 na 68 procent oproti 28 procentům v roce 1990. Obrovsky roste počet kamionů projíždějících republikou. Každé dva roky se zvyšuje počet nákladních aut, které přejedou hranice téměř o milión. V roce 1998 jich bylo 5,1 miliónu, v roce 2000 5,9 miliónu, v roce 2002 6,7 miliónu a jejich počet dále roste. Podle odhadů ministerstva dopravy po vstupu do Evropské unie v květnu příštího roku počet kamionů v důsledku úplného otevření hranic stoupne o více než jeden milión. Na tak velký provoz nejsou silnice, dálnice ani města a obce připraveny. Výstavba obchvatů měst silně zaostává. Nejhůře je na tom Praha, kde chybí takzvaný vnější silniční okruh. Například přes pražský Barrandovský most musí projet téměř každý kamion, který projíždí Českou republikou. Podle průzkumů je asi každý pátý nákladní automobil přetížený, což značně přispívá k velmi špatnému stavu silnic a dálnic. Situace se zhoršuje, protože opravy a údržba jsou nedostatečné. Zatím se na opravy vynakládá asi třetina toho, co by bylo třeba. Roční potřeba podle odborníků je asi osm miliard.
V minulém roce bylo na opravy vynaloženo pouze 2,8 miliardy korun. Po vstupu do EU tlak na výstavbu dalších dálnic a jejich údržbu nesporně vzroste. Jde o obrovské prostředky, které - i když jsou potřebné - nejsou za současné ekonomické situace prioritní z hlediska obnovení efektivního růstu a získání několik set tisíc pracovních příležitostí (v zájmu snížení rekordní nezaměstnanosti). Je to jeden příklad, jak členství EU přímo i nepřímo deformuje ekonomiku České republiky. Mění priority, a ani v tomto případě nejde o nějaké maličkosti. Jde o desítky a stovky miliard korun v nejbližších letech. Fond infrastruktury na takové výdaje zdaleka nestačí.
Z prodeje dálničních známek se získávají asi 2,2 miliardy ročně. Více peněz na silnice si ministerstvo dopravy slibuje až od zavedení takzvaného elektronického mýtného pro nákladní auta. Mělo by to vynášet prý až 57 miliard korun ročně. Ale kolik to zavedení bude vyžadovat prostředků? Většinu zaplatí opět čeští daňoví poplatníci, náklady na dopravu vzrostou. Několik miliard na výstavbu silnic hodlá stát získat z fondů Evropské unie. Dnes však je obtížné bilancovat, jaká bude za pár let bilance našich výdajů a příjmů ve vztahu k Evropské unii. A zejména jak se to projeví na tom hlavním; na celkovém růstu české ekonomiky a růstu životní úrovně obyvatel České republiky?