Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Nelehké rozhodování o R35
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35 | Orlické noviny | zr | 29. 12. 2003] [tisk]
Záměr výstavby rychlostní komunikace R35 je kauzou, která v posledních letech řádně hýbala a stále hýbe naším regionem. Před několika dny rozhodlo zastupitelstvo Pardubického kraje o tom, která z variant trasy R35 bude realizována. Jedním z těch, kteří rozhodovali, byl člen krajského zastupitelstva Karel Ryšán z České Třebové (ČSSD). Dnes přinášíme jeho pohled na celou problematiku. Příprava materiálů od odborných poradců, petice a dopisy starostů a zastupitelstev i mediální masáž se nakonec z větší části ukázaly jako neúčinné, protože každý svým hlasem vyjádřil své doporučení v zájmu zcela jiného pořadí priorit a na zastupitelích bylo nalézt kompromis.
Zastupitelé jsou odpovědni svým spoluobčanům, svým voličům, svým zastupitelským klubům, svému volebnímu programu a rozhodují i podle svého vzdělání, své odbornosti a všeobecného rozhledu. Vychází z dostupných informací a především umění zpracovat je do stručného a jednoznačného závěru. Mají odpovědnost i vůči našim potomkům. Abych alespoň částečně naznačil, jaká fakta byla předložena, pokusím se zaznamenat všechny argumenty pro variantu, která nakonec zřetelně zvítězila. Tedy severní. A protože charakteristickým rysem severní varianty je zlepšení dopravní obslužnosti souměstí Česká Třebová a Ústí nad Orlicí, budu uvádět především pro a proti platná na území tohoto okresu. Pokuste se sami rozhodnout.
Získá hlavně Třebová
Komunikace v severní verzi rozhodně zlepší spojení ústeckotřebovského údolí s krajem. Získá především Třebová, protože silnice obkrouží její katastr téměř z poloviny. Do Ústí to bude asi o šest kilometrů dále, což je zanedbatelné. Následně se očekává příliv investorů. Průmyslová zóna Třebové je převážně na druhé straně železnice a tedy omezena podjezdy. Vhodná výstavba musí směřovat do území směrem na Dlouhou Třebovou, bohužel na zemědělské kvalitní půdě a mezi oběma městy, čímž jednou provždy padá představa o jejich sloučení a tím vytvoření druhého největšího města kraje (s příznivým dopadem na příliv financí a rozvoj). S tím se počítá.
Pravděpodobně se zvýší hladina hluku především v blízkosti Lhotky. To se dá řešit protihlukovými opatřeními. Ta jsou poměrně drahá a bude tedy záležet na schopnostech místní samosprávy, jaká opatření si dokáže v rámci projektu vydobýt. Horší to bude s exhalacemi. Současné počasí názorně předvádí, že zatímco nad Pardubicemi svítí sluníčko, je zmíněné údolí pod vrstvou inverzní oblačnosti. Pamětníci varovali na základě zkušeností s parní železnicí, hygienici na základě měření, zkušenost říká, že severojižní údolí v krajině s převládajícími západními větry není dostatečně větráno. Naštěstí pro Českou Třebovou bude silnice východně od města, Dlouhá Třebová a Ústí na tom budou poněkud hůře (snad to neovlivní plodnost obyvatel viz. DNES.) Domnívám se, že v každém případě budou rozptylové podmínky lepší, než v případě současné silnice vedoucí centrem zástavby. I když odborný posudek hovoří o něčem jiném.
K odborným posudkům
Tedy odborné posudky! V průběhu projednávání zazněla informace, že údaj o délce jižní trasy je zkreslený v její prospěch. Potom věřte posudkům. Obchvat silnice souběžně s uvažovaným průplavem by mohl přinést nové možnosti. Například překladiště plavba-silnice-železnice. Dá se předpokládat, že z České Třebové vznikne průmyslový areál s lepšími výdělkovými možnostmi a nižší nezaměstnaností. Ústí zase může získat v rámci nemocnice centrum rychlé záchranné pomoci, protože jen bloud by mohl situovat toto významné centrum v případě takovéto kumulace dopravy a lidí jinam. Naproti tomu navržená trasa přetne klidovou zónu Andrlům chlum - Kozlovský kopec zhruba v polovině. Je tedy na místě přehodnotit investice do plánovaných lyžařských tras, které tím zřejmě ztratí na významu.
Vážnou komplikací je negativní postoj občanů Řetové a Rybníka, kteří si zřejmě uvědomují současný trend: stěhování movitějších občanů mimo intravilány měst, nejlépe do satelitních vesnic. I když nemůžeme předpokládat, že by z Ústí nebo Třebové vznikly megalopole se všemi jejich dnes už katastrofálními důsledky, bude tento trend, který dnes vidíme i v našem okolí, pokračovat a jmenované obce mohou být vyloučeny mimo oblast zájmu případných nových osadníků. Rychlostní komunikace tedy může především zvýšit zaměstnanost. V případě investorů je ovšem nutno vzít v úvahu, že rychlostní komunikace také může rychleji odvézt zboží a suroviny dál, do regionů, kde je levnější pracovní síla. Opisem řečeno bohatství může projet vyšší rychlostí než dosud. Můj osobní názor je poněkud nemoderní. Domnívám se, že bohatství země dlouhodobě tvoří výroba a ne obchod s dopravou. Zatím naopak.
Kdy a za kolik peněz?
Komu se severní varianta nelíbí jsou ekologové. K obstrukcím, které se tedy dají očekávat od obcí na trase, se zřejmě ještě přidají i ekologové a ochránci životního prostředí. Protože v druhém případě se jedná zvláště o mladé lidi, musíme jejich námitky brát vážně. Mně výběr varianty tížit nemusí. Ne, nejsem cynický, jen si uvědomuji fakt, že já už se jejího provozu asi nedožiji, což mě nezbavuje odpovědnosti vůči dalším generacím. Tím otevíráme otázku termínu. Nepochybuji, že do deseti let se po této komunikaci nehne ani kolo, zasvěcení říkají, že možná ani do dvaceti, pesimisté mluví o době ještě delší. Kdyby to měla být pravda, pak mám vážné obavy o ekonomický rozvoj tohoto státu. K dosti nepříznivé časové prognóze přistupuje ještě finanční problém. Severní varianta je drahá. Pikantní je, že ji podporují právě ti, kteří často kritizují ztráty při realizaci jiných komunikací a to i ztráty méně významné. Domnívám se, že na cenu by se skutečně nemělo hledět, pokud slouží dobré věci. Předpokládá to ovšem, že občané budou ochotní přispět svými daněmi a politici si na dražším, ale účelném projektu nebudou kritikou přihřívat svoji polívčičku.
K nečekaným připomínkám
Padly i některé nečekané připomínky. Například stavba zvýší atraktivitu a zlepší vzhled krajiny. Asi jak pro koho, ale já jsem při průjezdu severem Itálie raději koukal do nudných novin, než z okna na technicky dokonalou, ale stěží do krajiny zapadající dopravní síť. Padla i námitka o vyšší nebezpečnosti tohoto úseku, trpícího zřejmě častějšími námrazami, zvláště na mostních konstrukcích, než varianta jižní. To je myslím technicky řešitelné, samozřejmě za cenu chemického posypu a zvýšené opatrnosti řidičů. K zamyšlení je připomínka, že když naši předkové projektovali železnici, neuvědomili si, že pro rychlovlaky třetího tisíciletí nebude rekonstruovatelná (v úseku Choceň ­ Ústí). Co když o této komunikaci budou za padesát let tvrdit totéž. Kdo to dnes odhadne? Velkým problémem budou majetková i další jednání spojená s pořizováním projektu.
Pesimisté hovoří o tom, že dohadování, ve kterých budou mít své slovo odpůrci severní trasy, mohou odvrátit její realizaci více než je z hlediska ekonomiky kraje a státu únosné. Jiní zdůrazňují fakt, že při dosavadních jednáních se příliš zdůrazňuje kladný vliv na ekonomický rozvoj severovýchodní části regionu a pomíjí její rekreační význam. Jasněji řečeno, vznikne-li v těsné blízkosti Orlických hor nový průmysl, bude možné počítat i s očekávaným rozvojem turistického ruchu? Zdaleka jsem nezmínil všechny argumenty pro a proti: Možnost etapové výstavby jižní varianty. Předpokládanou nižší rychlost v severní. Železničáři jsou zneklidněni protože cítí, že draze budovaný koridor přijde o část zisků z tranzitní přepravy. A tak dále... Specialisté proces rozhodování zastupitelům příliš neusnadnili. Ministerstvo dopravy upřednostnilo variantu severní, ministerstvo životního prostředí jižní. Kompromis se nepřipouští. V počátcích uvažovaná střední varianta nebyla požadována a ani hodnocena. Stojí za zamyšlení, zda by nebyla na místě větší prozíravost v očekávání potíží v průběhu projektové přípravy. Například zvážit, zda nevýhody jižní varianty by nebylo možno kompenzovat doplňkovým řešením na severu a za jakých podmínek. A totéž naopak. Pochybuji o tom, že se podobným řešením někdo zabýval. Jak rozhodnout?
Každý po svém
Nezbývá než konstatovat, že každý ze zastupitelů se s problémem vyrovnal po svém. Podezření o vlivných jednáních mimo oficiální scénu jsou na místě. Ne vždy při rozhodování dbali zastupitelé na zájem kraje jako celku. Ale občané to vlastně od nich nechtějí. Občané, kteří tak často kritizují nešvary současné doby, lobbing, korupci a protekcionářství, postupují vůči svým komunálním politikům i úředníkům stejně. I když v jiné míře, s jinými prostředky a médiím to obvykle ujde. Nezapomeňme na to. A protože není možné se zavděčit ekologům, ekonomům, důchodcům, hygienikům, sportovcům, živnostníkům, železničářům, zemědělcům a dalším skupinám současně, zůstává nám pouze jediná jistota. Můžeme společně nadávat těm, kdo mají rozhodovat.To je naše svobodné právo.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu