Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Radnice si zabouřila, ale zdražení neodvolá
[plný text článku | kategorie: Děti Země, Veřejná městská doprava – ČR | Plzeňský deník | Václav Kozák | 7. 11. 2003] [tisk]
S cenou jízdného v městské hromadné dopravě se opozici pohnout nepovedlo. Jedinou nadějí odpůrců zdražení tak zůstává městské referendum, které chtějí vyvolat ekologové. Cena jízdného v plzeňské MHD se od ledna zvýší z osmi na dvanáct korun. Nic na tom nezměnilo ani včerejší několikahodinové jednání zastupitelů, plné bouřlivých vystoupení i dramatických odchodů ze sálu. Jedinou šancí odpůrců zdražení tak zůstává referendum, které chtějí prosadit ekologičtí aktivisté. S kritikou rozhodnutí rady, která o zdražení rozhodla před dvěma týdny, včera vystoupila politická opozice. "Rozhodnutí bylo necitlivé, zasáhlo do života velké části obyvatel. Rada rozhodla nelogicky a neekologicky. Lidé jsou naštvaní," uvedl mimo jiné Miroslav Brabec z ČSSD. Přidali se i komunisté. S konkrétním návrhem, jak situaci řešit, opozice nepřišla. Nejdříve sociální demokraté navrhli, aby zastupitelé přijali usnesení, že městská rada škodí občanům. Neuspěli. Podobně dopadlo i jejich doporučení, aby rada zdražení přehodnotila. Pro nezvedlo ruku ani deset zastupitelů. Komunisté dokonce během hlasování vůbec nebyli v sále. Odchodem reagovali na narážku náměstka Miroslava Kalouse, že KSČM vládla ve městě čtyřicet let a dopravní podniky dovedla k dluhům.
"Udělalo se nám nevolno. Šlo o veřejný zájem a nekorektní politické narážky byly nefér. Diskuse se zvrátila v politickou hru," vysvětlila za klub KSČM Jana Bystřická. Za pouhou hru a populistické gesto ostatně označili členové nejsilnější ODS i protesty opozice. "Ani nás zdražení netěší. Ale rozhodnutí bylo nezbytné," obhajoval radu primátor Jiří Šneberger. Město podle něj čeká kvůli vládní reformě veřejných financí obrovská zátěž. "Nechci, aby za deset let byla Plzeň zadluženým městem," dodal primátor. Zároveň ale přislíbil, že zdražování je na dlouhou dobu poslední. "Problém je, že ve městě neexistuje přestupní jízdenka. Dostal jsem příslib, že by měla začít platit od 1. ledna 2005," doplnil. Do městské kasy by po zdražení mělo přibýt 50 milionů. Ty by měly sloužit ke zkvalitnění služeb MHD. "Město nemůže donekonečna provoz MHD dotovat," uvedl náměstek Kalous, který zároveň šéfuje představenstvu dopravních podniků.
Upozornil, že roční tržby dopravních podniků činí 190 milionů ročně, zatímco dotace města na provoz přesahuje 400 milionů. "Tržby jsou téměř stejné od roku 1989, ale dotace se za tu dobu několikanásobně zvýšily," doplnil Kalous. Podle něj se od roku 1989 městu podařilo snížit vnitřní zadlužení dopravních podniků ze 4,5 miliardy korun na dvě miliardy. Proti zdražení přímo na zastupitelstvu protestovali i ekologové. "Nelíbí se nám, že před rozhodnutím rady neproběhla diskuse. A to ani v městských komisích, které jsou poradními orgány rady," upozornil za plzeňské Děti Země Vít Roušal. Děti Země chtěly, aby město počkalo s pokynem ke zdražení alespoň do výsledku jejich podpisové akce. Tou chtějí vyvolat referendum. "Lidem musí být jasné, že když nedojde ke zdražení MHD, bude muset město hledat rezervy jinde a omezí výstavbu nebo například podporu pro zoo. V referendu by jasně řekli, čemu dají přednost," vysvětloval záměry ekologů Jan Rovenský. Ani námitky ekologů však zastupitelé nevyslyšeli. "Vypovídá to o práci zastupitelstva, před diskusí dostala přednost politika," krčil rameny Roušal. Děti Země budou dál sbírat podpisy, pokud jich nasbírají 14 500, tedy desetinu počtu oprávněných plzeňských voličů, město pravděpodobně bude muset vypsat referendum. "Vypsání referenda by pak zřejmě nestálo nic v cestě," potvrdil právník radnice Milan Duda.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu