Ekologové nechtějí dálnici přes Suchdol [plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35, Vliv dopravy ve městech – ČR | MF Dnes | Michael Bohin | 10. 11. 2003] [tisk] Sdružení bojuje s radnicí: Rozhodnout o rozsáhlé mnohamiliardové stavbě, která trvale a zásadně ovlivní podobu krajiny a vztahy v ní, je velmi závažné a zodpovědné. Rozhodují všichni, kdo mají nyní pravomoc v samosprávě a státní správě, a najatí specialisté objektivně s vědomím všech závažných souvislostí? Bohužel, vládnoucí představitelé pražského magistrátu mezi ně rozhodně nepatří. Proč? Když jsem před 10 lety poprvé slyšel v rámci konceptu územního plánu Prahy, že funkci dálničního propojení na severozápadě Prahy, které bude součástí transevropské dálniční sítě z Berlína do Istanbulu, má plnit šestiproudá dálnice v trase tzv. varianty ”J”, nevěnoval jsem tomu pozornost a čekal jsem, že tato varianta neobstojí v porovnání s jinými. Proč magistrát považoval za nutné v roce 1999 při schvalování územního plánu vyloučit nesouhlasné připomínky občanů, občanských sdružení a městských částí k trase dálničního obchvatu domnělými nesouhlasnými stanovisky dotčených orgánů státní správy, které k většině připomínek vůbec neexistují?
Také jsme se již mohli poučit, že sloučení tranzitní a městské dopravy způsobuje zásadní dopravní kolapsy - viz Barrandovský most a Jižní spojka. Proč tedy magistrát hodlá opakovat tuto chybu v ještě větším měřítku, která bude mít navíc nevratný charakter? Proč stavět šestiproudou dálnici rozdělující kompaktní městskou část Suchdol, přecházející Vltavu dvoupatrovým mostem v délce 548 m dlouhým a 90 m vysokým , protínající přírodní park Drahaň-Troja a zvláště chráněné území Zámky a blížící se na vzdálenost 250 m od zástavby Čimic a Dolních Chaber? Snad proto, že je zhruba dvakrát dražší a stavebně nesrovnatelně komplikovanější než varianta ”Ss”, která byla v rámci procesu EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí) posouzena jako jednoznačně vhodnější? Nebo snad proto, že vede pouze 6 km od historického centra Prahy, a tak zcela zamezí budoucímu rozvoji cenné příměstské krajiny? Nechtěl bych být svědkem suburbanizace této oblasti jako na Zličíně, Černém Mostě či v Čestlicích, ta má na podobu krajiny ještě rozsáhlejší vliv než sama silnice. Severozápad Prahy je dosud výjimečně nezasažen velkou zástavbou. To je jeho mimořádná přednost celoměstského významu.
Autor je místopředsedou občanského sdružení Ekoforum