Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Tunel do Jeseníků
[plný text článku | kategorie: Silnice – ČR, Vliv na životní prostředí – ČR | Respekt | Jiří Sobota | 10. 11. 2003] [tisk]
Odmítaná stavba, kterou nemá kdo zaplatit a postavit, kličkuje po stezkách byrokracie. Za hřebenem Hrubého Jeseníku začíná nuzný zapadákov. V zimě se tam totiž kvůli serpentinám obtížně škrábou kamiony. Stavební firma z krajského města proto přišla se spásným návrhem: prokopat do odlehlého kraje tunel za pět miliard. Je to ale zvláštní spása: část obcí ji odmítá a sami autoři na svůj nápad nemají peníze ani ho neumějí postavit. Přesto už za přípravu projektu utratili několik milionů a krůček po krůčku postupují po spletitých stezkách byrokracie kupředu.
Svištící naděje
Ráno je to řidičská idyla. Serpentiny na Červenohorské sedlo v Jeseníkách se vinou zasněženým lesem a na silnici ani živáčka. Až napadne sněhu víc, přestanou strmé stoupání zvládat těžké kamiony a spojení mezi bývalým okresem Jeseník a vnitrozemím začne váznout. Jesenicko je dosud z jihu přístupné buď po silnici a železnici vedoucí po hranicích chráněného území přes Ramzovské sedlo nebo oblíbenější silnicí první třídy přes Červenohorské sedlo. Ta se šplhá do nadmořské výšky tisíc metrů a denně po ní projedou necelé dva tisíce aut. Zatáčkám by měl učinit rázný konec šestikilometrový tunel proražený přímo uprostřed Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. S nápadem přišla firma Lesostavby Šumperk se sídlem v Olomouci. Stavbaři, kteří se specializují na práce nanejvýš v řádech milionů korun, vysvětlují svoji novou ambici snahou pomoct odlehlému kraji. "Působíme hlavně na Šumpersku, Jesenicku a Bruntálsku, takže víme, jaké tam mají problémy - nezaměstnanost a nízké příjmy," říká technický ředitel Lesostaveb Jan Doležel. "S novou silnicí přijdou investoři." Lesostavby začaly "projekt tunel" prosazovat před pěti lety ve velkém stylu. U silnic se objevily propagační billboardy a pod nehybnou hladinou Jesenicka se něco pohnulo. Slibované svištění pneumatik na nové komunikaci znělo jako pozvánka do lepších časů. "Nejdříve jsme byli skutečně pro," říká starosta Bělé pod Pradědem a dnešní zásadní odpůrce stavby Miroslav Kružík (nezávislý). Pak ale přišlo vystřízlivění. Z podnikatelského záměru vysvitlo, že vytoužený růst nebude zadarmo: hustota provozu v úzkých horských údolích stoupne více než desetinásobně. V obcích pyšnících se nejčistším vzduchem v zemi to způsobilo zděšení. Dotčený region se od té doby dělí na příznivce pokroku a obce, kterým současný poklid umírněného zapadákova v podstatě vyhovuje.
Jiné světy
"Jestli chce slyšet, co si o té hlouposti myslím, ať jde dovnitř," burácí z otevřených dveří pracovny hlas starosty desetitisícového Jeseníku Jiřího Krátkého (ČSSD). Dopravní inženýr v čele největšího města oblasti si prosperitu představuje po svém. "Tak především Jeseníky nejsou překážkou, ale příležitostí," vysvětluje starosta. "Řidiči tady u nás musí vjet do jiného světa. Musí sundat nohu z plynu a vidět tu krásu a klid okolo sebe a smog hluboko pod sebou." Budoucnost svého regionu vidí pan Krátký v lázeňství a v peněženkách lidí hledajících útočiště před špínou a hlukem civilizace. A navíc: "Naším hlavním problémem není doprava, ale nekvalifikovaná pracovní síla." Se starostou Jeseníku je pro stavaře těžká řeč. Kamiony by chtěl překládat na vlak a dopravu řešit propojením přes Polsko. Území našeho partnera v EU začíná jenom pár kilometrů odsud a od Jesenicka ho nedělí žádná přirozená překážka. "Říkáme tomu tady Niské knížectví. Vždycky jsme se orientovali na sever," říká Krátký. Podpora stavbě roste se vzdáleností od tunelu. Vesnice Bělá pod Pradědem leží u jeho ústí a horské stráně nad obcí má protnout nový obchvat.
"Silnice v podstatě odvede návštěvníky pryč z obce," stěžuje si starosta Kružík. "Nakonec budou muset zavřít místní podnikatelé, kteří provozují obchody, restaurace a penziony. Viděli jsme to v Rakousku, tam dálnice míjené obce zabila." Podobný názor má také starosta vesnice na opačném konci tunelu, v Loučné nad Desnou. To v Lipové-lázních se ničeho nebojí. Starosta Lubomír Žmolík (ODS) uviděl budoucnost Jesenicka v italské Kalábrii. "Byla to jedna z nejchudších oblastí. Pak tam postavili dálnici a dnes vidíte rozvoj turismu, ubytovací kapacity, nákupní střediska, letiště. Myslím, že by něco podobného mohlo nastat také tady." O nezbytnosti nového propojení nepochybují ani úředníci v krajském městě. "Území, které není propojeno, nemá šanci na rozvoj," říká Pavel Gremlica, vedoucí oddělení územního plánu Krajského úřadu v Olomouci. Proč? "Třeba já bych se tam rekreovat nejel, když bych se musel šplhat přes ty serpentiny," vysvětluje pan Gremlica.
Sportovní duch
Plán na stavbu tunelu žije svým vlastním životem. Dramatickou proměnou prošly představy o předpokládaném dopravním ruchu. Po prvním rozčarování snížily Lesostavby odhad téměř desetkrát, dnes však čísla zase nenápadně stoupají. "Podle expertních odhadů se počet vozů zvýší z dnešních zhruba 2000 na 6700," říká zástupce firmy Doležel. I odborníci se však mohou rozcházet. "Maximálně lze očekávat nárůst o 15 %," je přesvědčen pan Gremlica z krajského úřadu. Kdo to rozsoudí? "Já mám jiná čísla. Hustota dopravy se prakticky nezvýší," prozrazuje hejtman Olomouckého kraje Jan Březina. Pokud je to tak, proč je tedy potřeba tunel za více než pět miliard vůbec stavět? "Ale přeci selským rozumem: když se někam škrábu nějakou dobu a tunelem pojedu kratší dobu, je to pro mě pohodlnější," vysvětluje za Lesostavby Doležel. Podle materiálů firmy tunel motoristovi uspoří devět minut. Mnohamiliardová investice navíc automaticky zajistí příliv investic. "Samozřejmě nevíme, jaký typ investorů by tam přišel, to ale neví nikdy nikdo," říká Doležel. Zbývá věc ošetřit finančně. Podle návrhu by stavbu mělo zaplatit mýtné. "Mýtné nemůže žádný tunel zaplatit," komentuje tuto myšlenku vedoucí odboru Gremlica.
"Bez bohatého strýčka, který by nám stavbu dal téměř darem, nebude nikdy ekonomická." Tím strýčkem ale nebudou Lesostavby. "My se budeme na financování podílet maximálně jednou setinou," říká Doležel. "Jednáme s investory v zahraničí, výsledek zatím neznáme." Lepší informace nemá ani hejtman Březina. "Investora neznám, stavbu ale bude možné dotovat také z fondů EU." Nakonec bude tunel muset někdo prorazit. "Tunel neumíme, ani na to nemáme licenci. Na stavbě se chceme podílet dílčími pracemi," říkají Lesostavby. Přesto do příprav tunelu investovaly již několik milionů korun. Proč? "Máme sportovního ducha," usmívá se pan Doležel. Údiv nechápe ani hejtman. "I takový švec musí přeci nejdříve nakoupit kůži a riskuje, že se mu to nevyplatí." Ale švec umí boty ušít. "Nezlobte se, ale ta otázka je formulována velmi primitivně," zoufá si první muž Olomouckého kraje. "Dnes přeci spousta lidí, kteří neumí určitou věc, může nabízet to, co neumí - a může to nabízet úspěšně."
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu