Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Rozhovor s náměstkem ministra dopravy Ing. Jiřím Kubínkem
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35, Děti Země | Českotřebovský zpravodaj (internet) | Milan Mikolecký | 10. 11. 2003] [tisk]
S blížícím se ohlášeným termínem jednání Zastupitelstva Pardubického kraje o návrhu Územního plánu kraje se zvyšuje zájem o problematiku této důležité rychlostní silnice R35, která bude nejen dopravní osou našeho Pardubického kraje, ale současně i důležitou vnitrostátní spojnicí severu Čech a územním Moravy a trasou, která podstatně odlehčí dálnici D1 a po kompletním dobudování část této dopravy převede na novou trasu D11 + R35. Jedním z těch, kteří jsou rozhodně "dobře informováni" je Třebovák Ing.Jiří Kubínek, náměstek ministra dopravy. Doma má v České Třebové, ale zastihnout jej zde můžete jen vzácně. Pokud není ani ve své kanceláři na ministerstvu tak může být na jednání v Českých Budějovicích, v Kroměříži, v Ostravě nebo i v Ústí nad Labem, ale také v Singapuru, nebo Arabských emirátech. Mimo rozvoje silniční sítě se stará také o leteckou dopravu. Poslední třetinu října strávil např. světové silniční konferenci v Jihoafrické republice. Elektronická komunikace jej však zastihnout dokázala, a tak jsme mohli na chvíli zasednout a promluvit o současných problémech při realizaci záměrů výstavby a rekonstrukcí státní silniční sítě především v našem kraji. Všechno souvisí se vším, proto se nelze zaměřit pouze na lokální problém, který je o tom, zda je obecně výhodnější severní nebo jižní varianta, protože ta střední je již v podstatě mrtvá. Nesplnila očekávání do ní vložená, byla to slepá ulička. Kladl jsem postupně otázky, některé z nich považuji za významné a píšu o nich.:
Může někdo zvrátit rozhodnutí krajského zastupitelstva, které schválí územní plán a tím určí jeden z koridorů rychlostní silnice R35?
Územní plán kraje, schválený zastupitelstvem je závazný dokument, který musí dodržovat všechny instituce, jeho porušení je spojeno s postihem, nelze realizovat stavby, které by byly v rozporu s tímto plánem. Vzhledem k tomu, že po schválení územního plánu zahájí Ředitelství silnic a dálnic přípravu projekčních prací nového silničního tahu, bylo by již problematické např. v novém jednání nových krajských zastupitelů po volbách, přijaté usnesení měnit. Každá změna by pak již vyžadovala uhradit projekčním organizacím hodnotu realizovaných prací.
Lze očekávat, že ke schválení územního plánu skutečně dojde, nebo budou krajští zastupitelé váhaví a nebudou před volbami chtít rozhodnout ve věci, kde se rozhodně nemohou každému zavděčit?
Byla by to škoda. Ministerstvo dopravy, ale i Ředitelství silnic a dálnic v podstatě na schválení územního plánu čeká, aby mohlo pokračovat v přípravě projektové dokumentace rychlostní silnice R35 jako návazné komunikace na rozpracovanou dálnici D11. Tato dálnice bude nejpozději v roce 2006 dobudována z Prahy až ke Hradci Králové. Dále se plánuje z D1 rychlostní čtyřproudá komunikace - přivaděč do prostoru Opatovice nad Labem, kde bude vybudována velká kruhová křižovatka. Z ní bude možné pokračovat kapacitní čtyřpruhovou komunikací směr Pardubice a směr Hradec Králové a další důležitou větví je R35 směr Vysoké Mýto - Mohelnice - Olomouc. Trasa její části do Zámrsku již byla odsouhlasena ještě před vznikem Pardubického kraje, a vláda svým usnesením dokonce deklarovala její prioritu jako stavbu ve veřejném zájmu.
Od Hradce Králové má vést silnice dálničního typu třemi směry: Dále jako D11 do Polska a také jako R35 směr Liberec a směr Olomouc. Který ze směrů je z pohledu Ministerstva dopravy důležitější ?
Je to právě rychlostní komunikace R35 na Vysoké Mýto na Moravu, která má převést podstatnou část frekvence z přetížené D1. Proto má stát zájem na tom, aby se schválení Územního plánu Pardubického kraje neoddalovalo.
Na trase R35 vznikl také problém při překonání oblasti kolem Sezemic, kde je významné hnízdiště chráněného ptactva. Je to už vyřešeno?
Problém se řeší. Došlo k předběžné dohodě Ministerstva dopravy a Ministerstva životního prostředí. Trasa silnice se oblasti vyhýbá, jedná se o dalších ochranných opatřeních, vyhodnocují se tři varianty. Zdá se, že ty nejhorší problémy jsou za námi.
Od Vysokého Mýta k Mohelnici pak vede trasa R35 složitějším územím a jednotlivé oblasti kraje se o silnici R35 zdánlivě "přetahují", očekávají, že silnice přinese do oblasti významné a potřebné oživení. Může zde Ředitelství silnic a dálnic či potažmo Ministerstvo dopravy nějak ovlivnit výsledné rozhodnutí?
Rozhodování bude především na zastupitelích Pardubického kraje, ŘSD jako státní instituce pouze předkládá podklady. Pokud vím, tak zastupitelé si sami vyžádali jisté doplnění informací a lze tedy očekávat, že rozhodnou kvalifikovaně. Vzhledem k tomu, že však v zastupitelském sboru jednají jako členové jednotlivých politických seskupení a současně zastupují jisté lokality kraje, bude se jednat vždy o rozhodnutí politické, které nemůže ŘSD nějak zvrátit nebo lobbovat ve prospěch některé z variant.
Výsledek nebudeme nijak předjímat, jsou nyní vlastně jen dvě možnosti. Severní varianta se však navrhuje v podobě bez tunelu, která může negativně ovlivnit především Lhotku a Rybník, jižní varianta nás ochrání před přivedením cizí dopravy, ale nezabezpečí obchvat města. Byl by součástí návrhu případné jižní trasy také dálniční přivaděč do naší oblasti?
Lze skutečně předpokládat s vysokou pravděpodobností, že v případě schválení jižní varianty R35 bude součástí této stavební akce také dálniční přivaděč pro naši oblast, který by vedl zřejmě do oblasti Dlouhé Třebové a napojil se zde na silnici I/14. Byl by důležitý nejen pro Ústí n.O. a Českou Třebovou, ale i další města (Lanškroun, a na severu Letohrad, Žamberk a také Rychnovsko...) Prostřednictvím tohoto přivaděče bychom se ze Třebové dostali na komunikaci dálničního typu také poměrně snadno a bezkonfliktně. Ani Pardubice nebudou přímo na trase R35 a budou mít svůj přivaděč.
Doprava po současné trase I/14 by však podstatně neklesla, jen kamiony z Moravy směřující do Ústí n.O. a na sever okresu by nejezdily přes Českou Třebovou. Je reálné v případě schválení jižní varianty prosazovat co nejrychlejší vybudování ochvatu města, jak např. uvažuje dr. Patrik z brněnské organizace Dětí Země?
Pana Patrika neznám a nevím co prosazuje. Za této situace by vybudování obchvatu České Třebové jako přeložky I/14 bylo nereálné.Projekt obchvatu České Třebové nebyl nikdy doveden ani do stadia investičního záměru. Od počátku se počítalo s rychlostní silnicí R35, i případný v předstihu udělaný dvojpruh měl nahradit tzv. obchvat. Proto se hovořilo o časovém rozložení stavby na jednotlivé fáze.Tyto akce obecně stojí spoustu peněz a jejich vynakládání se pečlivě váží. Každá podobná stavba je v předstihu posuzována mnoha kritérii. Jsem si jistý a na příkladu jiných staveb podobného charakteru je to možné doložit, že samostatný obchvat by v ekonomickém hodnocení neobstál. Dovedu si sice představit přeložku I/14 mimo Českou Třebovou, Ústí n. O. a třeba i Libchavy, ale až by se draze vybudovala, pak by se zjistilo, že po ní nebude nikdo jezdit, bude-li v sousedství kapacitní silnice R35.
Takže jedinou možností jak realizovat obchvat města a současně přiblížit silnici R35, přinášející podle řady kalkulací budoucí zaměstnanost a prosperitu, je severní trasa R35, přesto, že negativně ovlivní některé blízké oblasti města. Budou možné ještě nějaké dodatečné úpravy vybrané trasy?
V Územním plánu bude schválen pouze koridor této silnice, nikoliv její přesné vedení v krajině. V rámci přípravy stavebního řízení pak bude možné realizovat řadu úprav navržené trasy tak, aby respektovala zásady ochrany životního prostředí a rušila okolí co nejméně. Ochránci životního prostředí na Sezemicku např. nyní prosazují vysoké až osmimetrové stěny kolem trasy R35 z vnějšku osázené zelení tak, aby oblast hnízdění chráněného ptactva byla co nejméně rušena. Přijmeme.li tezi, že do přírody patří i člověk, pak není důvod, proč pro ochranu osob bydlící kolem trasy nedělat také významná ochranná opatření, i když to bude znamenat investovat spoustu peněz. Podobně se dělají ochranná opatření i na železničním koridoru, jehož trasu však lze změnit jen výjimečně.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu