Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Cestujících nám už neubývá
[plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR: České dráhy | Právo | Jiří Novotný | 12. 11. 2003] [tisk]
GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÝCH DRAH PETR KOUSAL:
Poté, kdy České dráhy (ČD) výrazně zdražily jízdné, ubylo jim za loňský rok třináct miliónů cestujících. Pokračuje i letos úprk ze železnice?
Když jsem byl letos v březnu jmenován do funkce generálního ředitele ČD, pokles ještě pokračoval. Za první čtvrtletí meziročně ubylo 6,5 miliónu cestujících. Pak se ale podařilo dosáhnout kýženého obratu. Za leden až říjen jsme ve vnitrostátní dopravě přepravili 145 miliónů lidí, tedy stejně jako loni.
V polovině prosince vstoupí v platnost nový jízdní řád. Už dříve jste avizoval, že dráhy přestanou provozovat ztrátové spoje, za něž jim kraje či stát nezaplatí.
Původně jsme počítali s tříprocentním snížením rozsahu vlakových spojů, skutečnost ovšem bude jiná. Ty ztrátové opravdu zrušíme, ale zavedeme spoustu nových, od nichž očekáváme komerční přínosy. Například na Brněnsku, kde se nově tvoří integrovaný systém. Celkový rozsah osobní dopravy ČD pro příští rok ještě nemáme zcela přesně spočítán, avšak ve srovnání s letoškem stoupne zhruba o dvě procenta.
Ztrátové jsou ovšem i některé tratě. Budou se rušit?
Rozhodně ne. Nezrušíme ani jednu.
Před rokem dráhy zlevnily o korunu jízdné na nejkratších tratích do deseti kilometrů. Nechystáte i teď plošné zlevnění, abyste do vlaků nalákali víc lidí?
Plošně zlevňovat už nebudeme. Připravujeme ale cílené slevy. Od 14. prosince zavedeme tarifní novinku SONE plus. Jde o jednodenní síťovou jízdenku pro pět osob, platnou buď v sobotu, nebo v neděli. Využívat ji mohou maximálně dva dospělí. Ostatní členové této skupiny budou muset prokázat, že jim není více než patnáct let. Za společnou síťovou jízdenku pro osobní vlaky zaplatí celá skupina pouze 130 korun. A pokud by chtěla použít i spěšné vlaky, rychlíky či expresy, nabídneme jí rozšířenou variantu SONE plus za 360 Kč. Chceme tak využívat volné kapacity ve vlacích o víkendech pro rodiny s dětmi. Nikdo ale nebude zkoumat, zda skupinu tvoří rodinní příslušníci, nebo třeba kamarádi či náhodní známí, kteří se domluvili na společném jednodenním cestování.
Dočkají se pasažéři také lepší kultury cestování?
Přispět k tomu chceme modernizací vozového parku. Ve spolupráci s ministerstvem dopravy a poslanci jsme připravili novelu zákona, týkající se financování nákupu dalších dvou souprav pro příměstskou dopravu z ČKD Vagónka. Ta nám jich dodala již třináct. Podepsal jsem také smlouvu se Siemensem na nákup dvaceti šesti vozů pro mezinárodní osobní dopravu. Vyrobeny budou v závodě Siemensu v Praze-Zličíně (bývalé ČKD Dopravní systémy - pozn. Práva) .
Proč ale byla tato smlouva podepsána bez výběrového řízení?
Výběrové řízení na prvních třicet pět vozů se konalo už v roce 1996 a zvítězil v něm Siemens. U stejné firmy jsme si nyní objednali dalších dvacet šest vozů formou oslovení jednoho zájemce. Vše je tedy v souladu se zákonem.
Plzeňská Škodovka se chystá obnovit výrobu lokomotiv, jichž dráhy v minulosti používaly velké množství. Budete nakupovat i tyto stroje?
Ještě letos bychom chtěli vyhlásit výběrové řízení na elektrické lokomotivy s předpokládanou dodávkou do roku 2006. Máme již také připraveny projekty s PARS Šumperk na obnovu vozidel zejména regionální dopravy.
Státní organizace České dráhy se letos v lednu přeměnila na akciovou společnost. Došlo od té doby k nějakým zásadním změnám ve fungování vašeho podniku?
Nejvýraznější změnou je, že jsme k 1. září sloučili divize dopravní cesty a obchodu a provozu. Máme tedy konečně jediné ekonomické, právní a personální řízení pro všechny složky našeho podniku. Jenom na generálním ředitelství jsme tak mohli snížit stav o sto dobře placených pracovníků. Sloučením divizí jsme uspořili zhruba sto miliónů korun. Pokud jde ale o přeměnu ČD na podnikatelský subjekt, to je dlouhodobější proces, který nepotrvá jen pár měsíců. Zaměstnanci musí nejprve vidět, že změny jsou pozitivní, a sžít se s nimi.
V nákladní dopravě zdražíte tarify až o sedm procent. Nebojíte se, že část klientů vám uteče a dá vydělat silničním dopravcům?
Nemyslím, že by k tomu ve větším měřítku došlo. Devadesát pět procent našich přeprav je za smluvní ceny, a ty budeme zdražovat jen o dvě procenta, tak jako ostatní železnice. Tarify stoupnou citelněji, bude se to ale týkat pouze pěti procent zásilek. Vstupujeme do Evropské unie, kde jsou tarify nákladní přepravy dvakrát až třikrát dražší než v České republice. Postupně je proto budeme zvyšovat. Potrvá ale dlouho, než se srovnají s průměrem EU.
Nechystá se vstup zahraničního strategického partnera do ČD?
Zatím s tím nepočítáme. Nevylučujeme ale založení společných dceřiných firem Českých drah s kraji a případně dalšími partnery. Ty by měly vznikat zejména v regionální osobní dopravě. Takový pilotní projekt už připravujeme na Karlovarsku a Plzeňsku s německým Vogtlandbahnem. Tato společnost zajišťuje dopravu z německého Cvikova přes Františkovy Lázně a Cheb do Marktredwitzu. O spolupráci v příhraniční dopravě jednáme i s rakouskými a polskými partnery. Věřím, že po vstupu do Evropské unie plně obnovíme také naše tradičně dobré vztahy se Slovenskou železnicí, aby vlakové spoje už nekončily na hranicích.
Počet železničářů se rok od roku snižuje. Zeštíhlely dráhy i letos?
Samozřejmě. Pro získávání nových obchodních zakázek musíme snižovat náklady, včetně mzdových. Za letošních prvních deset měsíců nám ubylo 2800 pracovníků. Tento trend bude pokračovat i v příštím roce. Po vstupu Česka do Evropské unie se pracovní síla v naší republice bude neustále zdražovat, a na to musíme reagovat. Zeštíhlovat počet zaměstnanců nám umožní i příznivější podmínky, které budeme mít pro nasazování moderní techniky.
Odborové sdružení železničářů (OSŽ) přišlo v kolektivním vyjednávání na rok 2004, které právě probíhá, s požadavkem desetiprocentního nárůstu mezd. Je to reálné?
Není. My jsme v souladu s podnikatelským plánem navrhli nárůst mezd o tři procenta. Předseda OSŽ Jaromír Dušek je poněkud v schizofrenní pozici. Je členem dozorčí rady ČD a musí podle obchodního zákoníku podnik řídit s péčí řádného hospodáře. Jako odborový předák zase chce pro zaměstnance získat co nejvyšší nárůsty mezd. Být v jeho roli, postupoval bych zřejmě stejně. Jako akciová společnost ale našim zaměstnancům můžeme poskytnout pouze to, na co si vyděláme. Taková je realita.
Je pravda, že chcete omezit některé výhody železničářů, které mají odnepaměti?
Před zahájením kolektivního vyjednávání jsme si udělali průzkum. Zjistili jsme, že z 23 miliard korun, které ČD letos vydají na osobní a mzdové náklady, je 3,6 miliardy Kč poskytováno našim pracovníkům nad rámec zákoníku práce. Jen na jízdní výhody připadá měsíčně na zaměstnance v průměru 3600 korun. Rozhodnutí o tom, zda jízdní výhody zachovat či ne, je ale věcí ministerstva dopravy. Já osobně jsem proti tomu, aby o ně železničáři přišli. Na druhé straně by se jim mohlo nabídnout vyšší životní pojištění než dosud a nenavyšovat tolik mzdy. Drahami hrazené rehabilitace by zase měli využívat skutečně ti, kteří to potřebují. Zaměstnancům, kteří u nás dělají více než dvacet let, bychom místo kondičních pobytů mohli zaplatit nějakou konkrétní lázeňskou péči.
Neobáváte se, že zásah do tradičních výhod vyvolá protestní akce?
Věřím, že k tomu nedojde. Kolektivní vyjednávání je od toho, aby se obě strany dokázaly domluvit a shodnout na tom, co je možné. Velmi bych si přál, abychom do Vánoc měli podepsánu novou kolektivní smlouvu.
U italského Alstomu Ferroviaria si ČD objednaly za celkem 4,5 miliardy korun sedm rychlovlaků. První z nich už máte k dispozici, ty další ale odmítáte převzít. Proč?
To není problém ČD, ale výrobce, který nedodal potřebnou dokumentaci. Alstom Ferroviaria teď jedná s Drážním úřadem o homologaci těchto vlaků. V případě jakýchkoli nedostatků se máme možnost bránit pouze tím, že další soupravy odmítneme až do odstranění nedostatků převzít a pozastavíme splátky za ně. Toho jsme nyní využili.
Kdy se tedy cestující vaším rychlovlakem poprvé svezou?
Ve zkušebním provozu mezi Prahou a Brnem zřejmě v dubnu 2004, a později i na delších trasách. Do konce příštího roku bychom měli mít k dispozici čtyři ze sedmi objednaných souprav, a ty zbývající obdržet do února 2005.
Už dříve jste sdělil, že v rychlovlacích bude jízdné podobné jako ve vlacích EuroCity. Dodržíte to?
Zatím se na tomto záměru nic nezměnilo. Kdyby se ovšem zkoušky protahovaly a prodražovaly, museli bychom možná cenovou strategii přehodnotit, aby se zajistila návratnost investice do rychlovlaků.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu