Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Trasu dálnice určí územní plány Benešovska a pražského regionu, ale kdy, o to se nikdo neodváží ani sázet
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D3 | Haló noviny | Jana Zuranová | 27. 11. 2003] [tisk]
Veřejné jednání o projektu silnice D3 dostalo do varu zejména přítomné zástupce sdružení obcí Klid a Krajina 2000. Trasu mají určit územní plány pražského regionu a Benešovska. O územním plánu Benešovska se hovořilo především. Dálnice D3 Praha – České Budějovice a rychlostní silnice R3 České Budějovice – státní hranice ČR/Rakousko je známá pod vládním usnesením č. 741 z července 1999. Jediný zprovozněný úsek je zatím tříkilometrový obchvat Tábora. Seznam protestů, včetně občanských sdružení proti výstavbě ustavených, by zabral mnoho místa a vládnímu usnesení 741 předcházely o několik let. Na ochranu životního prostředí vystoupilo také Rakousko, které dalo najevo, že dává přednost spojení po železnici. Četná jednání přinesla ústupek v podobě čtyřproudé silnice, kterou by Rakušané snad akceptovali. Krátce poté se petice občanů a protesty ekologů soustředily na skutečnost, že dálnice má vést několik set metrů od přírodní rezervace Medník.
Počátkem února 1996 navrhují starostové obcí dolního Posázaví, místo dálnice tzv. švýcarský dopravní systém. Což vlastně je přeprava kamionů po železnici, spolu s rozšířením dosavadní silnice E55 a vybudováním obchvatů kolem špatně průjezdných obcí. Téměř o rok později, 6. 2. 1997, se nechal slyšet náměstek ministra dopravy a spojů ČR I. Foltýn slyšet, »že pokud se rakouská strana rozhodne nepokračovat ve výstavbě dálnice A7 tak, aby dosáhla k českým hranicím, nebude dokončena ani dálnice D3 k hranicím s Rakouskem.« Na toto prohlášení navazuje 19. 2. 1997 rozhodnutí vlády ČR, že stavba D3 není nutná, místo ní bude z Prahy do Českých Budějovic vést rychlostní silnice. Dále k hranici se má postupně zkvalitnit současná silniční komunikace na pravém břehu Vltavy. Jen o dva měsíce později - 18. 2. 1997 však ministr dopravy a spojů Martin Říman uvádí: »že výstavba dálnice z Českých Budějovic k státní hranici nebyla vládou nikdy zpochybněna. Vláda pouze přehodnotila spojení mezi Českými Budějovicemi a Prahou.«
Územní plány jsou nutné k vyvlastnění pozemků ve veřejném zájmu
Ekologům a občanským sdružením se v březnu 1999 postavil spolek pro výstavbu dálnice D3 mezi Prahou a Dolním Dvořištěm v Benešově. Seskupili se v něm zástupci státní správy a části volených zástupců Benešova, Prahy-západ, Tábora, Českých Budějovic a Českého Krumlova. Do vínku si dali zrušení usnesení vlády z roku 1977, kterým byla D3 vyřazena z harmonogramu výstavby dálnic. V polovině dubna 1999 mělo sdružení 27 členů. Jisté je, že se postupně dařilo oživit původní verzi projektu. I když ještě v říjnu 1999 se v Českých Budějovicích shodli zástupci ministerstev pro místní rozvoj a dopravy, jihočeští poslanci, přednostové okresních úřadů s částí starostů, že D3 by měla respektovat částečně vybudovaný tzv. sdílený silniční a železniční koridor Praha – Dolní Dvořiště. Odpovědí jsou protesty ekologických sdružení. Ale na semináři v Senátu v dubnu 2000 uvedl ředitel výstavby Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman, že výstavba prvních úseků připravované dálnice D3 by mohla začít v roce 2001. Podle jeho vyjádření stavbu zdržují dosud nepřijaté územní plány jednotlivých oblastí, které mělo zpracovat ministerstvo pro místní rozvoj. A v neposlední řadě také průtahy při schvalování staveb z hlediska vlivu na životní prostředí.
Při jednání s rakouským velvyslancem Klausem Daublebským 24. 10. 2000 oznámil ministr dopravy a spojů Jaromír Schling, že v roce 2001 začnou první práce na výstavbě dálnice D3, která spojí Prahu a České Budějovice s rakouským Lincem. Podle Schlinga by se mělo v blízké době uskutečnit ve Vídni jednání o uzavření mezistátní dohody s Rakouskem o dálničním překročení státní hranice. Další vývoj však jednoznačně ukazuje, že nejslabším místem projektu D3 je trasa přes údolí řeky Sázavy. I když je zpracována v několika variantách, proti každé z nich protestuje hned několik obcí. Valná hromada Sdružení pro výstavbu dálnice D3, která se konala v únoru 2001 v Táboře, si od ministra Schlinga vyslechla, že prvních sto až dvě stě miliónů z plánovaných 24 miliard korun by se ještě v tomto roce mohlo na D3 prostavět. Překážkou je podle něho nepřipravenost území, tedy neschválené územní plány, potíže se stavebními povoleními a posudky vlivu stavby na životní prostředí. K podpoře výstavby včetně trasy přes Posázaví se připojila také Rada Středočeského kraje.
Ale ani ekologové nemlčí. V únoru 2002 se k výstavbě první části dálnice D3 u Chotovin na Táborsku vyjadřuje Petr Hrdina ze sdružení Arnika: »Obáváme se, že Ředitelství silnic a dálnic ČR staví tam, kde získá povolení, a to bez ohledu, že to dopravní situaci v regionu nijak nezlepší.« Již v březnu 2002 však rozhodují zastupitelé Jihočeského kraje, že dálnice D3 je na Českobudějovicku veřejně prospěšnou stavbou a bude proto patřit k prioritám kraje. Ovšem o dva měsíce později ministr životního prostředí Miloš Kužvart na setkání se starosty Posázaví říká: »Ti, co tvrdí, že je o trase D3 rozhodnuto, si dělají z územního plánování pouze jakousi formalitu svých choutek nalít do krajiny beton za státní peníze.« Kužvart přiznal, že existuje pět variant možné trasy D3, žádná ale není bez chyby.
Vláda připouští možnost soukromého investora
První měsíc roku 2003 vlastně vrací propletenec dohod, jednání a protestů téměř na začátek. Ministerstvo životního prostředí totiž zrušilo souhlas se zásahem do krajinného rázu pro výstavbu dvoukilometrového úseku dálnice na jihu Benešovska. Správní řízení se tak znovu otvírá, což dává šanci i alternativním návrhům trasy. V květnu dochází k dalšímu, myslím, že podstatnému zlomu. Po jednání valné hromady Sdružení pro výstavbu dálnice D3 a rychlostní komunikace R4 v Českých Budějovicích, připouští premiér Vladimír Špidla, že vláda by se za určitých okolností mohla rozhodnout pro spolupráci se soukromým investorem. Projekt by však musel být velmi dobře inženýrsky připraven, ne jako v případě ostravské dálnice D47. Sdružení pro výstavbu dálnice D3 4. listopadu přiznává, že usiluje o zákon, který by umožnil soukromé financování výstavby dálnice z Prahy do Českých Budějovic. Podle jejich vyjádření vložila vláda letos do stavby 750 miliónů korun a s takovým tempem financování by se D3 z Prahy k Rakousku stavěla 50 let. Nezdá se, že výsledek jednání v Benešově znamená zelenou pro dálnici D3.
Připomínky k návrhu územního plánu bude odbor regionálního rozvoje Středočeského kraje přijímat do 11. prosince. Návrhy a připomínky se pak zpracují do stanoviska, které musí projednat a schválit krajští zastupitelé. Jejich stanovisko se zapracuje do územního plánu, jež se musí znovu projednat. Poté ho předloží ministerstvu pro místní rozvoj. Optimistickým odhadem potrvá tento proces minimálně rok. Spory o konečnou trasu D3 z Prahy na jih Čech už zpozdily stavbu o téměř tři roky. Varianty předložené do velkých územních celků Benešovsko a Pražský region, však nejsou podloženy potřebnými dokumentacemi. Schází nejen posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), ale také technická dokumentace včetně výsledků testů o exhalační a hlukové zátěži. A tyto varianty dosud ani neprojednaly dotčené obce.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu