Na sucho a na velkou vodu [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Respekt 5. 1. 2004] [tisk] Šimonovského návrh, jak otevřít cestu jezům, vláda zatím neprojednala, lobbisti se ale mohou přece jen radovat. Vláda poslala rejdařům přes osmdesát milionů korun na krytí letošní ztráty "v důsledku plavební nedostatečnosti na dolním Labi". Dalších sto milionů korun putuje k lodním podnikatelům na odstranění škod způsobených loňskou povodní. "Rejdaři jsou hodni stejné pozornosti jako zemědělci, jsou stejně jako oni závislí na počasí," říká poslanec Laštůvka. "Pokud se pro ně nenajde nějaká pravidelná pomoc, tato lidská činnost zanikne a zanikne také tisíc pět set pracovních míst." Jak je ale možné, že německá nebo holandská plavba nekrachuje, a naše ano? "Jednoduchá odpověď: oni po Labi jezdí, jen když je dostatek vody," říká Jaroslav Kubec. "Zákazníků na Labi navíc není moc, na německých kanálech nebo na Rýně je možností stokrát víc. Není problém, aby za takové kritické situace, jaká byla letos, rejdaři nasadili lodní park tam, kde je zboží a kde jsou zároveň podmínky pro plavbu." Zdejší lodní firmy zatím něco takového udělat nemohly, podle mezinárodních dohod totiž neměly právo jezdit mezi dvěma cizími přístavy, ale na jednom konci jejich cesty musel být vždycky přístav tuzemský. Vstupem do EU však toto omezení padne. Pokud se labští rejdaři budou chtít zachránit, začnou podle pana Kubce dělat od května totéž co jejich zahraniční konkurence: "Po Labi budou jezdit čím dál míň." Zákazníkům to velké problémy nezpůsobí. Ani letošní neobvykle suchý rok nezablokoval jejich zboží ve skladech - jednoduše ho naložili na vlak.