Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Velká škoda na Labi
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Respekt | Hana Čápová | 5. 1. 2004] [tisk]
Proč chtějí politici utratit našich deset miliard za stavbu zbytečných jezů. "To, co se připravuje na Labi, je podvod," říká odborník na vodní dopravu a bývalý zaměstnanec státního Ředitelství vodních cest Jaroslav Kubec na adresu chystaných jezů na Labi. Překvapivě tak nadšenec splavňování řek říká totéž co ministr životního prostředí a milovníci přírody. Stavba za deset miliard korun totiž nejenže zničí kus krásné a cenné země, ale navíc se nevyplatí - a rejdařům stejně nepomůže. Přesto pro ni před Vánoci na návrh poslance Jaromíra Schlinga (ČSSD) zvedla ruku většina poslanců. Lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský jí pro změnu otevírá dveře ve vládě.
Rejdařům nepomůže, bobry vyžene
Ještě letos v listopadu to vypadalo, že dlouholetý sen místních velkých stavbařů o zakázce na labské jezy v Prostředním Žlebu a Malém Březně vezme definitivně za své. Jde totiž o chráněnou krajinnou oblast, kde stavbám musí udělit výjimku ministr životního prostředí, a Libor Ambrozek (KDU-ČSL) řekl ne. Nemohl ani jinak. Výjimku totiž může dát jen tehdy, když "nad zájmy ochrany přírody převažuje jiný veřejný zájem". A nic takového v případě jezů neexistuje. Jak stavba ublíží přírodě, je jasné. Labe od Ústí po Hřensko je jediný přirozený úsek velké řeky s lagunami, štěrkopískovými náplavami, tůněmi a ostrůvky lužního lesa, který na svém území máme. Za posledních deset let se do stále čistší vody vrátil losos a bobr. Vinou staveb by řeka přišla o pestrost, pro kterou je v celoevropském měřítku unikátní. Většina podobných úseků evropských řek byla totiž už stavbou vodohospodářských děl zničena. Zatímco ovšem tam alespoň padají na druhou pomyslnou misku vah "hospodářské výhody", smysluplnost labských jezů nikdo nedoložil. Naopak, studie Světové banky i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu shodně tvrdí, že se jejich stavba nevyplatí. Po Labi se totiž dopravuje jen zlomek (půl procenta) zdejšího zboží, navíc po jeho obou březích vede železnice s kapacitou vysoce převyšující současné i předpokládané objemy dopravy. Jezy nezachrání ani rejdaře.
Statistika jednak ukazuje, že množství jimi přepravovaného zboží trvale klesá nezávisle na počtu splavných dní. Víc než stav vody ho totiž ovlivňuje klesající zájem zákazníků. Jako jinde v Evropě i u nás dávají přednost železnici. Navíc podmínky na některých úsecích německého Labe jsou horší než u nás. "Nemá smysl mluvit o čtyřiceti kilometrech od Střekova ke státní hranici, ale o tři sta čtyřiceti až po Magdeburk. Na téhle trati hyne naše plavba, protože teprve tam začíná kanál," říká Jaroslav Kubec. Tamní vláda ale práce na splavnění Labe zastavila, zelení prosadili do koaliční smlouvy, že se žádné úpravy řeky dělat nebudou. Jako zaměstnanec Ředitelství vodních cest, které budou investorem stavby jezů, prosazoval Kubec jiné varianty pomoci plavbě. "Když Němci nic neudělají, stačí nám zlepšení o deset, patnáct centimetrů - sem tam něco vybagrovat, někde udělat kamennou hrázku porostlou vrbinami, někde o kousek posunout současnou hráz. Cena takových úprav je v řádu desítek milionů korun," říká. "Kdyby Němci přece jen zdvihli hladinu o dvacet čísel, ani tehdy nejsou jezy potřeba. Stačí prahy, přes které teče voda. Pořídily by se za desetinu ceny jezů." Se svými návrhy ale neuspěl. "Před čtyřmi lety mě vyhodili z Ředitelství vodních cest na hodinu," říká. "Protože jsem ten jejich nesmysl odmítal prosazovat."
Snůška sprostých lží
Když Ambrozek stavbu zhatil, politici se zachovali stejně jako v případě plzeňského dálničního obchvatu podle hesla: "Když nám zákon stojí v cestě, tak ho změníme". Jezová lobby - především severočeští sociální demokraté Jaroslav Foldyna (zástupce ústeckého hejtmana), Vladimír Laštůvka (poslanec) a Miroslav Šefara (ředitel Plavby labsko-oderské) - přešla do útoku hned na dvou frontách. Poslanec Jaromír Schling (ČSSD) předložil novelu zákona o vnitrozemské plavbě, podle které se na vodní cesty v chráněném území nevztahuje zákon o ochraně přírody. Za návrh se postavil hospodářský výbor a hlasy sociálních demokratů (jedním z pouhých tří sociálních demokratů, kteří byli proti, byl ministr financí Bohuslav Sobotka), komunistů a většiny lidovců prošel. Většina poslanců ODS se hlasování zdržela, jedině přítomní poslanci US-DEU byli všichni proti. Pokud novelu přijmou za svou senátoři a podepíše ji prezident, může se začít stavět. Zároveň ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) přinesl do vlády materiál "zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi", který navrhuje totéž, jen jinou cestou - změnou zákona o ochraně přírody tak, aby "bylo umožněno neprodleně realizovat stavbu". Jeho materiál však zamlčuje všechna data, která mluví proti jezům. "Je to snůška sprostých lží," zlobí se Jaroslav Kubec.
"Nevydržel jsem to a napsal Šimonovskému podrobný rozbor. Odpověděl mi, že nemá důvod nevěřit svým odborníkům. Pan ministr plavbě nerozumí a ředitelka příslušného odboru je na straně jezové lobby." Také ministr Ambrozek Šimonovského materiálu vyčítá, že není objektivní: "Snaží se vzbudit dojem, že jsme jedinou překážkou jinak žádoucí stavby." Ministr Šimonovský si na rozhovor neudělal čas, otázky zaslané e-mailem přehrál na podřízené. Během svátků však byli na dovolené. O zamlčovaných ekonomických a dopravních faktech slyší nerad i propagátor jezů Vladimír Laštůvka. "Už jsem viděl hodně studií obrácených podle toho, k jakému účelu si je kdo objednal," říká. Kde jsou studie Světové banky a závěry NKÚ zmanipulovány či kde se mýlí, ale rozebírat nechce. A stejně mává rukou i nad tím faktem, že Němci Labe kanalizovat nechtějí, takže zdejší jezy rejdařům stejně nepomohou: "Rudo-zelená koalice není v Německu navěky. Nemůžeme přece své postoje odvozovat od toho, jaká je kde zrovna koalice."
Daň za stojedničku
Tváří v tvář tomu, že argumentů proti jezům je celá řada, zatímco argumenty pro ně schází, zůstává palčivá otázka, proč chtějí někteří politici tak urputně vyhodit miliardy a ostatní jim v tom nebrání. "Nepochybně je taková státní zakázka dárek z nebe pro stavbaře," říká ministr Ambrozek. "Když se staví za deset miliard a sto milionů se někde rozpustí, tak si toho nikdo ani nevšimne," doplňuje ho Jaroslav Kubec. "Už jsem zaslechl i jméno konkrétní firmy, potenciální stavitel se jmenuje Hochtief." Tisková mluvčí zmíněné firmy, která vznikla z někdejších Vodních staveb Temelín, Milena Kozárová zájem o stavbu jezů potvrzuje: "Sledujeme ten projekt. Až bude vyhlášena soutěž, rozhodně do ní chceme vstoupit. Jsme specialisti na tyhle stavby. Nevím, kdo by nás mohl v soutěži ohrozit."
Ministr Ambrozek si vysvětluje fakt, že většina jeho kolegů ve vládě (s výjimkou Petry Buzkové a Bohuslava Sobotky) proti stavbě nijak neprotestuje, křehkou koalicí: "Severočeská skupina sociálních demokratů je celkem silná a také relativně odbojná. Málo platné, premiér s nimi musí při současné křehké koalici počítat. Když se mu tři čtyři poslanci trhnou, tak ji může rozpustit." A proč většina lidovců ve sněmovně hlasovala pro Schlingův návrh, místo aby poslouchala Ambrozkovy argumenty? "Před hlasováním za námi byl ministr Šimonovský a žádal nás, ať Schlingův návrh podpoříme," říká lidovec Jaromír Talíř. Proč dal spíš na něj než na slova ministra Ambrozka? "Víc vám k tomu asi neřeknu," odmítá vysvětlení Talíř. Přesto je Libor Ambrozek optimista: "Labe v sousedním Sasku patří do celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000. Já se budu snažit dostat tam náš úsek také a Evropská komise to po nás bude dokonce vyžadovat. Jezy ještě nestojí." V každém případě už nás ale přípravné práce a různé studie stran jejich stavby vyšly za posledních deset let na dvě stě milionů korun.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu