POZNÁMKA [plný text článku | kategorie: Veřejná městská doprava – ČR, Děti Země | Plzeňský deník | Tereza Maixnerová | 9. 1. 2004] [tisk] Chytrá horákyně může jen závidět. Dívá-li se na dění v Plzni Chytrá horákyně, musí blednout závistí. Těžko říct, zda víc ztrácí barvu, když v souvislosti s požadavkem na vypsání referenda o výši jízdného poslouchá Děti Země nebo hlasy z radnice. Ekologové dva měsíce tvrdí Plzeňanům, že když desetina voličů podepíše petici, musí radnice vypsat referendum. Pak budeme jezdit za krásné staré ceny. Radnice má v rukou stanovisko právní komise, podle nějž referendum v této věci vypsat nelze. Už otázky se dají zpochybnit. Přesto město říká, že musí počkat na další právní expertizy. Do té doby nemůže nic rozhodnout. A tak občané podepisují petici za referendum. Kdo by chtěl dražší jízdné? Ve chvíli, kdy je podpisů dost, ekologové náhle mění rétoriku. Připouští, že by otázky mohly být špatně formulovány. V takovém případě ať prý zastupitelé vypíší referendum z vlastní vůle a otázky upraví. Začínají kličkovat, chtějí neformálně jednat, čekat na novely zákonů a diskutovat o jiném znění otázek, než které lidé podepsali. Chytrost nebo vychytralost? Poctivě nejedná s občany ani jedna strana. Proč? Děti Země si zřejmě potřebují napravit reputaci, kterou ztratily zdržováním výstavby obchvatu. Obhajují za každou cenu levnější jízdné. Profesionálně přitom ale zrovna nepostupují. A na rovinu nemluví s občany ani radnice. To, že je celé referendum nejspíš nesmysl, říká velmi opatrně. Občané rozhořčení zdražováním by se přece mohli naštvat ještě víc. Nejvážnější je fakt, že riskujeme víru občanů v jeden z nejdemokratičtějších nástrojů v referendum. Možná ho jednou budeme opravdu v Plzni potřebovat. Třeba proti radnici či vládě, která se rozhodne postavit u města úložiště jaderného odpadu. Uvěří pak ještě někdo, že má podepisovat petice za referendum, ze kterého třeba nic nebude? Pro odpověď zřejmě nemusíme chodit ani k Chytré horákyni.