Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Rok 2003 v ochraně životního prostředí ČR spíše neúspěšný
[plný text článku | kategorie: Dálnice – ČR, Vodní doprava – Labe | Haló noviny | Jan Zeman | 12. 1. 2004] [tisk]
Není lehké hodnotit ochranu životního prostředí v r. 2003 v ČR. Stejně jako ve světě ji charakterizoval rostoucí rozval klimatu. Po katastrofálních povodních v srpnu 2002 přišlo extrémní sucho s vážnými negativními dopady na zemědělství, vodní a lesní hospodářství, rekreaci ad. Smutné je, že se proti rostoucímu rozvalu klimatu v ČR stejně jako ve světě nepodniká nic podstatného. Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů, zejména kysličníku uhličitého CO2, které rozvrací klima, je údajně mrtvý. USA svou ignoranci doplnily přepadením na ropu bohatého Iráku. Ani hlavní motor kjótského protokolů - EU - není s to zajistit jeho velmi mírné požadavky a hlavně pro ně nic podstatného nedělá. Stejně tak ČR. Dokladem toho je i návrh aktualizace energetické politiky ČR, právem kritizovaný ekology za ignoranci razantnějších úspor paliv a energie a jejich obnovitelných zdrojů.
V létě vláda ČR rozhodla ustavit radu pro trvale udržitelný rozvoj ČR. Na ochraně životního prostředí se její činnost nijak neprojevila. Neprotestovala proti převedení z 5% do 22% sazby daně z přidané hodnoty výrobků zvýhodněných z důvodu ochrany životního prostředí, úspor paliv a energie a využívání obnovitelných zdrojů ani proti podtržení plynofikace dopravy novým zákonem o spotřební dani, ani proti jiným opatřením poškozujícím životní prostředí. Rok 2003 měl být rokem dokončování horečných příprav na vstup ČR do EU. Podle množství přijímaných zákonů a novel v ochraně životního prostředí horečný byl. Většinou šlo jen o dílčí novely dolaďující úřadování, s minimálním dopadem na zlepšování ochrany životního prostředí. Větší zlepšení přináší jen projednávané 2 novely zákona o odpadech - nakládání s autovraky a s elektrotechnickým a elektronickým šrotem, podle příslušných směrnic EU. Úroveň znečištění životního prostředí zřejmě spíše stagnovala. Přesnější odhady emisí budou až za půl roku. K pozitivu patří zprovoznění Jaderné elektrárny Temelín, byť jeho napadání ze strany některých ekologů dosud neskončilo.
Zrcadlo
Zrcadlem seriózního přístupu k ochraně životního prostředí byla vždy ochrana přírody. Tzv. evropská novela zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. po ročním projednávání ve sněmovně ale nebyla schválena o jeden hlas. Hodně pravdy má někdejší šéf Správy správ chráněných krajinných oblastí poslanec F. Pelc v Ekolistu, že evropská novela zákona o ochraně přírody a krajiny se stala obětí nepřátelské politiky ODS vůči životnímu prostředí, zemědělsko-myslivecké lobby napříč politickými stranami a selhání exministra životního prostředí M. Kužvarta, byť nejde o vyčerpávající výčet příčin neúspěchu novely.
Nebyl uveden jediný objektivní důvod pro nesouhlas s touto novelou. Jisté je, že některé dotace z EU v důsledku jejího neschválení nebudeme moci čerpat. Naopak zákon o ochraně přírody a krajiny omezuje několik poslaneckých iniciativ. Dle novely zákona o vodách tzv. úpravy vodních toků v případě nápravy poškození technických opatření ochrany proti povodním nebudou podléhat souhlasu orgánů ochrany přírody v zájmu urychlení jejich realizace. Je to výsměch protipovodňové ochraně, protože mnoho prvků technické ochrany proti povodním velké povodně reálně zvětšuje a tudíž jejich odstranění je pozitivní. Je to i výsměch ochraně přírody a krajiny. Nejsou důvody případnou realizaci technických prvků protipovodňové ochrany řádně neprojednávat. Národ a zejména jeho politická reprezentace ale prý chce vidět, že se něco proti povodním dělá a na účinnosti protipovodňových opatření prý nezáleží. Zvláště když to žádají podniky Povodí, které se z velkých povodní vesměs nepoučily.
Schlingova novela
Novela zákona o říční plavbě na návrh exministra dopravy Schlinga (ČSSD) rozhodla, že dopravně neodůvodněná, ekonomicky hluboce ztrátová, povodně zvětšující a ekologicky zjevně neúnosná vodní díla na dolním Labi budou veřejně prospěšnou stavbou, pro která neplatí zákon o ochraně přírody a krajiny. Z výsledku odborné expertizy posuzování vlivů na životní prostředí - i z platné Bernské úmluvy o ochraně zvlášť chráněných živočichů udělala většina sněmovny cár papíru. Prvním čtením ve sněmovně prošel i poslanecký návrh zákona o dálnicích jako veřejně prospěšných stavbách. Obsahuje jich 16 (všechny, které se kdy v ČR uvažovaly), ne všechny jsou dopravně odůvodněny, ne všechny jsou dobře trasovány, ne všechny jsou únosné vůči zdraví občanů. Má být obětováno zdraví 25000 obyvatel Brna-Bystrce, 6000 obyvatel Prahy-Suchdola a řada dalších. Mnohé neodůvodněně postihují i zvlášť chráněnou (D8 přes České středohoří) či jinak cennou přírodu (D3 přes Středočeskou pahorkatinu, R35 přes Český ráj) apod. Ignorují se i masové protesty obyvatel ohrožených obcí (Brna-Bystrce, Prahy-Suchdola, Českého ráje, Středočeské pahorkatiny ad.). Předkladatelé se netají, že je inspiroval poslanecký zákon o dálničním obchvatu Plzně, kterým řešili právní neprůchodnost změny trasy obchvatu, prosazované léta v rozporu s četnými zákony vedením radnice v Plzni z důvodů spekulací s pozemky. Připouští také, že jde o zákon v rozporu s ústavou. Ano, pro trasy prosazovaných dálnic nemají platit zákony o ochraně zdraví lidí, o ochraně přírody a krajiny a o posuzování vlivů na životní prostředí. Mají ale pravdu v tom, že vláda nebyla s to připravit vyhovující zákony o správním řádu, o územním plánování a stavebním řádu, o vyvlastnění ani zajistit kvalifikovaný výkon státní správy.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu