Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Rozestavěná dálnice není bezpečná
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D5 | Lidové noviny | Jaroslav Sauer | 12. 1. 2004] [tisk]
Plzeňský obchvat: čtyři mrtví za čtyři týdny provozu. Dálnice končí, začíná osmikilometrový "úsek smrti". Auta tu jezdí obousměrně. Ne všichni řidiči si však uvědomují, že již nejsou na dálnici, jezdí rychle a nebezpečně předjíždějí. Vítejte na nedokončené části plzeňského obchvatu. Po dálničním obchvatu kolem Plzně se řítí luxusní Audi A8. Na 73. kilometru řidič začíná předjíždět. Zřejmě si neuvědomuje, že je na nedokončeném úseku dálnice, kde funguje obousměrný provoz. Před audi se objevuje rumunský kamion Man. Obě auta jedou vysokou rychlostí, řidič audi nestíhá zareagovat a vrátit se do pravého pruhu. Následuje čelní srážka. Tragická nehoda se odehrála v sobotu odpoledne. Šofér kamionu ji přežil, řidič audi na místě zahynul. Podle odhadů mohl jet v okamžiku nárazu rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. Osobní auto urazilo tahači celou přední nápravu. Hasiči museli tělo mrtvého muže vyprostit z trosek jeho auta pomocí pneumatických nůžek. Čtvrtou obětí nedávno otevřeného obchvatu Plzně se stal ředitel masokombinátu Josef Schneider.
Osmikilometrový úsek obchvatu mezi Ejpovicemi a Černicemi, který byl slavnostně otevřen 15. prosince, vyžaduje od řidičů zvýšenou pozornost. Dálnice zde totiž není dostavěná, a tak je doprava v jedné její polovině vedena obousměrně. Na tento fakt upozorňují řidiče modré informační tabule, umístěné v kilometrových rozestupech podél celého kritického úseku. V pátek, den před tragickou nehodou, tu navíc silničáři podél vozovky rozestavěli dalších 35 výstražných značek na výrazném žlutozeleném podkladě. Obě poloviny dálnice jsou však oddělené pouze bílou přerušovanou čárou. Řada řidičů proto v kopcovitém úseku nebezpečně předjíždí, neboť se domnívají, že jsou stále ještě na dálnici. Přitom před začátkem kritického úseku se několikrát opakují značky Konec dálnice, které řidiče upozorňují na to, že by měli zpomalit na 90 kilometrů v hodině a počítat s auty v protisměru. Policisté se hned po otevření nebezpečného úseku netajili obavami z toho, že obousměrný provoz s sebou přinese vážné dopravní nehody.
Pomohla by změna dopravního značení?
Dosud nejvážnější nehoda se stala na konci loňského roku, dva týdny poté, co premiér Špidla dálnici slavnostně otevřel. Na sedmdesátém kilometru začal předjíždět dvaadvacetiletý řidič z Prahy. Stejně jako Josef Schneider, ani on se nestihl vrátit do svého pruhu a jeho fiat se čelně srazil s protijedoucím peugeotem. Obě auta jela velmi rychle, takže byla při srážce doslova rozmetána po celé vozovce. Hasiči, kteří na místě nehody zasahovali, nemohli zpočátku ani určit značku zničeného vozu. Řidič fiatu zemřel okamžitě, stejně jako čtyřiadvacetiletý Ital, který řídil peugeot. Jeho těžce zraněnou čtyřiadvacetiletou spolujezdkyni převezl vrtulník záchranné služby do Fakultní nemocnice v Plzni. Svým zraněním přesto nakonec podlehla i ona. Ministerstvo dopravy přesto zatím neuvažuje, že by od sebe oba dálniční pruhy oddělilo pevnou bariérou a zavedlo v inkriminovaném úseku zákaz předjíždění. "Jednali jsme s mnoha odborníky a všichni se shodli, že dopravní značení v úseku je standardní a odpovídá normám," řekl náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek krátce po první tragické nehodě. Koordinátor výstavby obchvatu Petr Otásek dodal, že návrh na zavedení zákazu předjíždění v celém osmikilometrovém úseku odborníci odmítli i z toho důvodu, že v těchto místech mají řidiči dobrý rozhled. Město Plzeň je podle primátora Jiřího Šnebergera pro zákaz předjíždění a oddělení obou pruhů, ale nemá k tomu pravomoc - do jeho kompetence totiž spadají pouze místní komunikace.
15 let sporů o dálnici kolem Plzně
Prosinec 1988 = začíná práce na projektu
Prosinec 1991 = Pithartova vláda rozhoduje, že obchvat povede kratší trasou a protne čtvrti Černice a Bručná na okraji Plzně
Duben 1994 = Plán se nelíbí plzeňské radnici; Klausova vláda proto rozhoduje, že dálnice povede dál od města kolem Štěnovic a Útušic
Srpen 1997 = Vrchní soud pozastavuje platnost územního rozhodnutí, chybí posudek o vlivu stavby na životní prostředí
Prosinec 1998 = MŽP doporučuje kratší trasu obchvatu, kterou prosazují také ekologičtí aktivisté
Září 1999 = Ministerstvo pro místní rozvoj potvrzuje platnost územního rozhodnutí pro delší trasu
Březen 2001 = Vrchní soud zamítá žalobu odpůrců delší trasy proti územnímu rozhodnutí; padá tak největší překážka stavby
Květen 2001 = Poslanci přes veto prezidenta Havla schvalují zákon o obchvatu Plzně; stavbu označují za veřejný zájem, zkracují lhůty pro správní řízení a zjednodušují vyvlastnění pozemků
Červen 2001 = Odpůrci schválené trasy se obracejí na Ústavní soud, chtějí, aby zrušil verdikt Vrchního soudu
Listopad 2001 = Ústavní soud stížnost odpůrců odmítá
Duben 2002 = Začíná stavba úseku Ejpovice – Černice
Červenec 2002 = Začíná vyvlastňování pozemků v nejspornějším úseku dálnice
Červen 2003 = Ředitelství silnic a dálnic získává všechny potřebné pozemky
Prosinec 2003 = Otevírá se provizorní obchvat Plzně; auta na cestě z Prahy do Rozvadova míjejí Plzeň, obousměrný provoz se však musí prozatím vměstnat do dvou dálničních pruhů a místo plánovaného mostu a tunelu pod kopcem Valík se jezdí po objížďce
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu