Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Stát si na stavbu dálnic a železnic půjčí
[plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR, Dálnice – ČR | MF Dnes | ciz, naj, ČTK | 14. 1. 2004] [tisk]
Nedostatek peněz zdržuje výstavbu, bez peněz z Evropské unie by stát nemohl řadu komunikací dokončit. Český plán na velkolepé dostavby silnic a dálnic spolu s modernizací železničních koridorů naráží na nedostatek peněz v rozpočtu. Proto se snaží státní Fond dopravy vládu přesvědčit, že cestou jsou evropské peníze. "V následujících třech letech chceme získat od Evropské investiční banky zhruba patnáct miliard korun," říká Pavel Švagr, šéf Fondu dopravy, který v Česku financuje stavby silnic. Prioritu mezi stavbou silničních a železničních tratí mají dva projekty. Nálepka nejvyšší důležitosti pro dostavbu severočeské dálnice D8 na hranici Německa a jihozápadní obchvat Prahy umožní vládě čerpat na obojí peníze v rámci takzvaného šestého panevropského multimodálního koridoru. O jeho financování už Evropská unie rozhodla. Dálnice D8 bude stát celkem 24 miliard korun, z toho z rozpočtu Fondu dopravy půjde sedm miliard, z evropského programu ISPA necelé dvě miliardy a na zbytek půjčí evropská banka. Na severočeskou dálnici má navazovat německá A17. V případě pražského okruhu, jehož náklady se odhadují na 12,5 miliardy korun, by se letos mělo začít stavět na jihozápadním úseku od Slivence do Vestce. Dvě třetiny celkové částky zaplatí Fond dopravy z úvěru Evropské investiční banky.
Peníze půjdou i na opravy
Půjčené peníze podle Švagra umožní fondu financovat i další stavby. Především jde o opravy a modernizace silnic první třídy a o dostavbu třetího a čtvrtého železničního koridoru. "Řadu staveb máme naplánovanou a projednanou. Co všechno bude možné postavit, ukážou až finanční možnosti," říká Martina Vápeníková z Ředitelství silnic a dálnic, které výstavbu hlavních silničních tahů zajišťuje. V letošním roce počítá Fond dopravy s výdaji ve výši 44 miliard korun. Kromě půjček hledá na financovaní plánovaných staveb i peníze z loňských let. "Jde o prostředky, které byly vázané na konkrétní projekty, ale kvůli různým průtahům, například pozemkovým, se neuskutečnily," vysvětluje Švagr.
Nedostatek peněz prodlužuje stavbu
I když si stát půjčí, nedostatek peněz desetiletý plán na výstavbu pozemních komunikací podle ministra dopravy Milana Šimonovského prodlouží. U silnic o čtyři roky, u železnic ještě o další tři roky. Stavbu dopravní infrastruktury podle ministra zdržují také složitá příprava a časté námitky ekologických aktivistů. Plán, podle kterého chtěl stát do deseti let postavit a zmodernizovat dva tisíce kilometrů silnic a dálnic a dalších tisíc kilometrů tranzitních železničních koridorů, schválila vláda v roce 1999. "Nyní jsme zhruba v první třetině jeho realizace," tvrdí ministr Šimonovský. Stavby na železnici mají skončit v roce 2017 a některé velké železniční uzly, jako je Praha a Brno, chce stát dokončit v roce 2020. Z 29 mezinárodních tahů, které jsou prioritou Evropské unie, vedou čtyři přes české území. Zdroje z Evropské unie bude stát moci využít přednostně na koridor východ - západ, který přes Česko vede po dálnici D1 a po prvním tranzitním železničním koridoru. Mezi priority patří také odbočné větve koridoru Praha – Norimberk a Praha – Linec. Významná je i stavba severojižního tahu Evropou, která jde v Česku ze směru Katovice přes Brno na Vídeň opět po silnici i kolejích. Stát má na výstavbu a modernizaci infrastruktury letos včetně úvěrů od Evropské investiční banky a převodů z loňského roku asi 65 miliard korun. Loni měl kolem 60 miliard.
Jaké silnice a železnice pomůže postavit EU
Silnice a dálnice
* dokončení obchvatu Plzně (D5)
* pražský okruh v jeho jihozápadní části
* dokončení D1 do Hulína
* D8 do Ústí nad Labem a Německa
* D47
* modernizace silnice I/48 na rychlostní silnici R48
* D11/R11
* D3/R3 do Českých Budějovic
* R35 z Turnova do Mohelnice
* výstavba silnic R6, R43, R49 a R55
* dokončení silnic R4, R7 a R52
Železnice
* II. koridor: Česká Třebová – Přerov
* IV koridor: Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště a větev České Budějovice – České Velenice
* III. koridor: Cheb – Praha-Smíchov a Dětmarovice – Mosty u Jablunkova
* železniční uzly Kolín, Brno na I. koridoru - dobudování kolejového napojení letiště Praha-Ruzyně
Vodní cesty
* zvětšení plavební hloubky na dolním Labi
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu