Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Jezy na Labi? Někdo čeká na tučnou zakázku
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Lidové noviny | Eva Hauserová | 15. 1. 2004] [tisk]
Splavněné Labe nás prý má spojit s Evropou pomocí ekologické dopravy, Němci se ovšem nechystají na tuto cestu navázat. Senát má projednávat další novelu zákona, která umetá cestičky průmyslovým lobby a umožňuje ignorovat ochranu přírody. Jde o návrh poslance Schlinga, který už schválila sněmovna a týká se zákona o vnitrozemské plavbě. Novinka spočívá v tom, že při zlepšování plavebních podmínek na vodních cestách už nebude platit zákon na ochranu přírody a krajiny. Budete-li chtít bagrovat a betonovat koryto nějaké řeky, aby se jím lépe proplouvalo velkým lodím, máte mít zelenou. V listopadu se už ochránci přírody radovali, protože ministerstvo životního prostředí neudělilo potřebnou výjimku pro výstavbu dvou jezů na dolním Labi, v Malém Březně a Prostředním Žlebu. Právem: v tomto úseku se vyskytuje nejméně devětačtyřicet ohrožených biologických druhů, najdeme tu ekosystémy, představující nenahraditelné bohatství. Výstavba dvou jezů však také znamená tučnou státní zakázku. Odhady její ceny se liší, ale v každém případě je to něco mezi sedmi a třinácti miliardami korun. Vyhlídka na tak pěkné sousto samozřejmě dokáže potenciální investory vybičovat, aby si hleděli naklonit politiky a hledali cestičky, jak záměr zrealizovat. Pokud to legálně nejde, pak s pomocí změny zákona. Tato cestička ale není jediná, projektu jezů na dolním Labi se připravuje půda i jinak. Ministerstvo dopravy už dalo zrekonstruovat plavební komory v Roudnici nad Labem, v Kopistech a ve Štětí - a tato zhruba miliarda korun bude vyhozená oknem, pokud nebudou postaveny jezy umožňující proplouvání větších lodí, které by se jinak po část roku ke komorám vůbec nedostaly.
Nezbývá než pokračovat ve výstavbě?
Jde o oblíbenou "salámovou metodu" - postaví se část projektu, proinvestují se peníze a pak se začne zvonit na poplach s tím, že už prostě nezbývá nic jiného než pokračovat. Jenomže celá věc má háček splavněné Labe nás má podle představ přívrženců projektu spojit s Evropou pomocí ekologické lodní dopravy, ale z německé strany se pokračování této cesty neplánuje. Podle údajů ekologického sdružení Arnika je to tak, že v současnosti mohou lodě s ponorem 140 centimetrů proplouvat kolem Magdeburgu průměrně 230 dní v roce. Nové jezy na Labi by zvýšily počet splavných dnů pro tyto lodě na českém úseku z nynějších zhruba 200 na 345. Němci úpravy na své straně plánovali, ale upustili od nich, byť byly levnější a šetrnější než ty severočeské. V roce 2001, už před tím, než byly v Německu plány na úpravy Labe zastaveny, zpochybnil ekonomickou smysluplnost jezů Nejvyšší kontrolní úřad a Světová banka.
Proinvestované miliardy by se totiž v levnější lodní dopravě nevrátily - její objem k tomu naprosto nedostačuje. Přínos je tedy jediný: zajistit zakázku investorovi, což je Ředitelství vodních cest. Celá kauza představuje nebezpečný precedens. Jak asi bude pokračovat tažení za postupné okrajování práv občanů a za odstraňování překážek stojících v cestě ničení přírodního bohatství naší země? Budou nakonec všechny nepohodlné zákony jen pro legraci? Nedostáváme se tím na úroveň zemí třetího světa, na které shlížíme svrchu, protože si nedokážou vybudovat fungující demokracii? Je celkem pochopitelné, že investory toužící bagrovat, betonovat a čerpat státní peníze nemůže odradit představa, že tím ublíží pobřežním porostům, rybám, bobrům nebo ledňáčkům. Ale musí stát vyhazovat miliardy na tak absurdní "hladové zdi"? Pokud Senát novelu schválí, bude ji ještě posuzovat prezident, muž známý svým pozoruhodným názorem, že přírodu nejlépe ochrání trh. Této své zásady by se měl držet - zákony tržní ekonomiky totiž jasně přikazují na dolním Labi nic nestavět.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu