Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Pokorná: Proti dálnici protestují tisíce lidí
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35 | MF Dnes | Kateřina Frouzová | 17. 1. 2004] [tisk]
Zabránit zničení Českého ráje. Takový je cíl šestice občanských sdružení, které se postavily proti plánu Libereckého kraje postavit mezi Kozákovem a Troskami dvaadvacet metrů širokou dálnici. U zrodu nejvýznamnějšího sdružení S drakem rval se Michael, které k dnešnímu dni sehnalo pod petici osm tisíc podpisů, stála devětadvacetiletá Martina Pokorná z Turnova. Kraj, který donedávna upřednostňoval severní trasu mezi dvěma částmi chráněné krajinné oblasti, se kvůli tlaku veřejnosti začal zajímat i o jižní variantu. Ta vede přes Mnichovo Hradiště jižně kolem historické části chráněné krajinné oblasti a je podle mnohých levnější a šetrnější k přírodě i krajině.
Jak dálnice vedená středem Českého ráje ovlivní život lidí?
Na začátku bude na celém území trasy stavební uzávěra. Domy, které už stojí, se nebudou opravovat. Začnou proto chátrat. Nikdo nic nepostaví ani v blízkosti dálnice. Jsou možná lidé, již rádi bydlí u dálnice, ale já a ani mnozí jiní takoví nejsme. Hodně živnostníků se přestane orientovat na turistický ruch, protože je jasné, že na dálnici se sem lidé nebudou jezdit dívat. Oblast se začne vylidňovat a chátrat.
Znamenalo by to konec Českého ráje?
Ano.
Můžete pro jasnější představu upřesnit trasu obou variant?
Severní trasa, kterou donedávna prosazoval Liberecký kraj, začíná v Ohrazenicích a pokračuje údolím řeky Libuňky přes Turnov. Existují ještě její podvarianty. Ministerstvo dopravy a spojů upřednostňuje trasu kolem stávající komunikace, údolím Libuňky téměř rovně k Jičínu. Další například vede těsně kolem Boreckých skal a přímo proti hradu Trosky počítá se sedm set metrů dlouhým mostem. Ve zkratce se dá říci, že severní koridor dálnice je plánovaný mezi dvěma částmi Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Jižní varianta se napojuje na území Středočeského kraje na dálnici R10 u Mnichova Hradiště a téměř rovně směřuje kolem Kněžmostu a Sobotky k Jičínu.
V jakém stádiu je nyní vyjednávání kolem rychlostní komunikace R35?
Podle našich informací z Libereckého kraje se začaly posuzovat obě varianty. Zatím o tom nevíme nic bližšího. Údajně zadali posouzení ekologické a požádali o stanovisko památkářů.
Je to pokrok ve vašem snažení?
Určitě ano. Pokud posoudí obě varianty podle stejných kritérií a ne jako doposud, kdy se jedna hodnotila více a druhá téměř vůbec. Toho jsme chtěli dosáhnout.
Troufnete si odhadnout, jak porovnání variant dopadne?
Podle našich odborníků na životní prostředí vychází jižní varianta z hlediska dopadu na krajinný ráz a živočichy a rostliny příznivěji. O stanovisku památkářů nemám zatím žádné informace. Severní varianta však vede kolem hradu Valdštejn, Hrubá Skála, pod zříceninou Trosky a Boreckými skálami. To jsou čtyři zásadní památky Českého ráje. Jižní varianta se dotkne okolí Sobotky. Ale její první část se mi jeví jako méně problematická.
Ještě donedávna krajské úřady v Hradci Králové i Liberci silně prosazovaly severní variantu. Radní Luděk Suchomel dokonce navrhoval tunel mezi Turnovem a Jičínem. Nemáte pocit, že rozhodování o dálnici může ovlivňovat stavební lobby?
Za všemi stavbami silnic stojí stavební lobby. Pro Liberecký kraj tato investice znamená osm až deset miliard korun. Krajům jde především o to, aby mohly tuto částku použít ve svém regionu. Jižní variantu by přitom stavěl Středočeský kraj.
Úřad již začal s oběma variantami počítat. Co názor Libereckého kraje změnilo?
Především stanoviska obcí, protože s výjimkou tří subjektů, tedy ministerstva, obcí Martinice a Přepeře, se severní variantou nikdo nesouhlasí. Taky pomohl tlak médií a veřejnosti. Na kraj došlo k územnímu plánu kolem tří set námitek a většina se týkala dálnice R35.
Vlna odporu se zvedla v průběhu posledního roku, kdy se do problému zapojilo kromě jiných i občanské sdružení S drakem rval se Michael, jehož jste předsedkyně. Považujete to za svůj úspěch?
Hlavně je to úspěch veřejnosti.
Vrátím se ke vzniku občanského sdružení S drakem rval se Michael, které jste založila společně se svým bratrem. Co vás vedlo k tomu, že jste vůbec začala bojovat proti R35?
Bydlím tu téměř třicet let a chci tu dál žít v nezničené krajině. Severní varianta komunikace by poškodila Český ráj. Nikoliv pouze z hlediska ekologického, ale také by omezila rozvoj obcí. Obce by se pak musely rozvíjet pouze v průmyslovém odvětví. Turistický ruch prakticky skončí. Slyšela jsem názor, že to dělám, protože má dálnice vést přes mou nemovitost. To ale není pravda. Sdružení jsme založili, protože jsme chtěli sehnat další lidi. Takovou práci člověk nemůže kvůli časové a finanční náročnosti dělat sám.
Co uděláte, pokud tu nakonec dálnice i přes snahu lidí a obcí bude stát?
Byla by to osobní prohra. Strávila jsem nad tím rok. Investovala jsem do práce téměř všechen volný čas i dost peněz. Asi by mně ani dalším, kteří ve zničené krajině u dálnice nebudou chtít bydlet, nezbylo nic jiného, než se odstěhovat. Koneckonců nám tohle doporučil Krajský úřad v Liberci.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu