Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Dálniční trasy mohou mít zajímavou historii
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D11, Internet | MF Dnes | Ivan Macek | 21. 1. 2004] [tisk]
Lázně Bohdaneč - O dálnicích ví historik Tomáš Janda z Lázní Bohdanče víc než kdokoli jiný. "Jako středoškoláka mne přitahovaly pevnosti a bunkry, potom jsem objevil dálnice a zjistil, že je u nás málokdo zná. Plány leží v archivech a lidé netuší, kolik zajímavostí v nich je," říká Janda, který se dálnicím věnuje od počátku devadesátých let. "Málokdo ví, že první návrhy dálniční sítě se v Československu objevily v polovině 30. let minulého století. Byli jsme po Německu druzí na světě, kdo počítal s mimoúrovňovými křižovatkami. Francouzi nebo Britové sice dělali široké silnice, ale s tímhle nepočítali," vysvětluje muž. Ten pracuje jako manažer a historii dálnic věnuje většinu volného času. Nejvíc mu prý zabere studium plánů a map a rozhovory s lidmi, kteří dálnice stavěli. "Stavitelé tehdy dálnice projektovali přibližně ve stejných směrech jako dnes. Dnešní D11 se původně označovala jako dálniční trasa VII a vedla z Praha do Poděbrad o něco jižněji než současná dálnice. U Poděbrad se naopak dostala o trochu výš a pokračovala severněji. V tehdejších projektech stálo, že po ní budou jezdit auta až 150 kilometrovou rychlostí," tvrdí Janda.
Podle předválečných i válečných plánů měla dálnice pokračovat z Hradce do Náchoda. Po nástupu komunistů se deset let dálnice nestavěly, až v 60. letech se objevily plány, v nichž už byla i současná D11. "Vláda v osmašedesátém roce plánovala, že dálnice do roku 1980 povede do Hradce a za dalších pět let skončí u Náchoda. Nakonec se ale začalo stavět až na podzim 1978. V roce 1990 se D11 zastavila u Poděbrad a začaly spory," shrnuje Janda. Ten se kromě historie dálnic sbírá i údaje o současných projektech a už několik let připravuje internetové stránky www.dalnice.com. "Chceme, aby v nich bylo všechno podstatné o české dálniční síti. Některé dálnice se staví i na starých trasách a někdy je pod nimi i kus válečné dálnice," říká Janda. Nejzajímavější jsou pro něj právě cesty do míst, kde se někdy dálnice stavěla. "Najdu v starých plánech nedostavěnou dálnici, o níž lidé většinou netuší, a jdu po její trase. V březnu nebo v dubnu ji většinou poznám podle odstínů zeleně. Za den takhle většinou ujdu asi pět šest kilometrů. Je to pěkný výlet, který skoro pokaždé skončí nějakým objevem. Mnoho podrobností totiž na mapách ani není vidět," dodává dálniční historik.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu