Žijeme v luxusní době. Stačí jen odporovat zlu [rešerše | kategorie: Dálnice – D47 | Hospodářské noviny | Sabina Slonková a Jakub Negelt | 23. 1. 2004] [tisk] Tomáš Němeček, šéfredaktor Respektu, říká o promarněné šanci Špidlovy vlády a výmluvách soudců na špatné zákony: Když jste se toho dotkl, jak svým příbuzným ze severu Moravy vysvětlujete, že je dobře, když byla zrušená zakázka na ostravskou dálnici D47, kterou tamní lidé potřebují. Nezajímá je víc samotná dálnice než to, že se měla stavět díky korupční zakázce?
Moji příbuzní jsou z Opavy... Ale vážně: Nedávno jsme měli v Ostravě debatu o korupci, kde byl náměstek hejtmana a další. A přišlo tam asi padesát lidí, což považuju za úspěch. Myslím, že korupce lidem vadí. Jen se to někdy projevuje pouze v tom remcání. Ale třeba už to, že se jdou pohádat na veřejnou debatu, je první krok, aby se něco začalo měnit. D47 byla takříkajíc krystalickým příkladem zmanipulované zakázky. Obviněn ale není nikdo. Čím to?
Nejsou důkazy, zřejmě. Myslíte, že je to jen o důkazech?
Trestní stíhání je samozřejmě důležitá věc. To zdůrazňuji jako čerstvě vystudovaný právník. Nicméně před tím to má spoustu dalších úrovní. Třeba veřejný odsudek je nemalá sankce, a politický odsudek je také důležitý. Ministra zodpovědného za D47 do nové vlády nevzali. Nad Milošem Zemanem to od té doby "visí", poradce Kuča už se doufám ve vysoké politice neobjeví. A pamatovali jsme si i to, kdo nebyl pro dálnici, i když byli tehdy Mertlík s Rychetským v menšině a v té době to působilo donkichotsky. Nakonec to ale je tak, že Miloš Zeman prostě není Winston Churchill, jak by se sám rád viděl, ale je nejhorším premiérem, kterého jsme po listopadu měli. Takhle se na něj bude jednou dívat i historie. Abych se vrátil na začátek: I stíhání je důležité, ale stejně tak je důležité, aby to těm lidem neprošlo v politice. A když bude dost důkazů, aby za to byl někdo i uvězněn, tak budu úplně saturovaný. V Americe nebo Německu, jak se v posledních měsících ukazuje, jim to takové potíže nečiní - najít důkazy o ekonomické kriminalitě a dotáhnout kauzy do konce. Co nám chybí?
Nevím, jestli je správné se srovnávat s nejvyspělejším kapitálovým trhem na světě, který má nejpřísnější a nejrenomovanější regulační orgán a stovky nezávislých mechanismů. Od dozorčích rad přes akcionářské žaloby. Avšak i v Americe to nějakou dobu trvalo. Asi těžko srovnávat D47 a falšování účetnictví v Enronu. Ale srovnávejme Enron a bývalého šéfa plzeňské Škodovky Soudka. Soudek se obohacoval na úkor podniku, zvýhodňoval svoji firmu na úkor společnosti svěřené, a nebyl za to postižen, což nechápu. Protože právní audit, který tam byl proveden, byl velmi precizní. Nechápu třeba, proč se u nás víc nevyužívá žaloba podle obchodního zákoníku vůči členům představenstva o náhradu škody. Myslím, že Soudek měl do konce života splácet těch vypůjčených 300 miliónů. To, že soudce v tomto případě nerozuměl ekonomické kriminalitě jako jí rozuměl žalobce Augustin Hrbotický, je smutné. Jako čerstvě vystudovaný právník - myslíte, že české právo, jak tvrdívají soudci nebo žalobci, je tak nedokonalé, že třeba ekonomické kauzy nelze dotáhnout až k přesvědčivému verdiktu?
Právnické fakulty bohužel příliš nevedou své studenty k tomu, aby přemýšleli o smyslu zákonů. Bohužel vedou spíš k memorování. Nicméně si myslím, že když se někdo odvolává na nedokonalost zákona, je to výmluva. Spíš je to nedostatek vůle, invence, kreativity a chuti něco s tím udělat. Třeba plzeňský žalobce Hrbotický, bývalý šéf jednotky pro potírání ekonomické kriminality, je příkladem uvažujícího právníka, který dokáže nedostatky překonat. Protože se ptá hlavně po smyslu. Byla ta transakce výhodná pro firmu, nebo pro toho, kdo ji dělal? Kdo vydělal a jaké bylo riziko? Ti, co se odvolávají na špatné zákony, nemají vůli se takhle zeptat. Tomáš Němeček
šéfredaktor týdeníku Respekt se narodil před jednatřiceti lety. Jeho kolegové a známí o něm říkají, že je až "nechutně poctivý". Vystudoval dvě vysoké školy, žurnalistiku a práva. S novinařinou začínal v Mladém světě, v roce 1995 přestoupil do Respektu. Psal zejména ekonomické analýzy a komentáře. Od loňského léta Respekt řídí.