Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Čekání na obchvat
[plný text článku | kategorie: Dálnice – D5 | Parlamentní listy | ef | 30. 1. 2004] [tisk]
Když se na konci třicátých let minulého století začala připravovat D5, nikdo netušil, že první stavba na trase Praha – Plzeň, kterou byl most v Berouně, se začne stavět až v roce 1976. Také nikdo nevěděl, že první motoristé se na úseku Praha – Vráž dlouhém 13,4 km objeví postupně až v letech 1982 - 1984. O obchvatu Plzně se uvažovalo v projektech jako o severní variantě, zatímco ve finále podjíždí Plzeň hluboko jižně - to se rozhodlo v roce 1991. O čtyři roky později vydal Magistrát města Plzně územní rozhodnutí. Okamžitě proti němu podali odvolání odpůrci této trasy a bylo zaděláno na spory vlekoucí se po celé desetiletí. Ve stejném roce (1995) už vede část dálnice D5 prakticky z centra Prahy až do centra Plzně, kam přivedla tisíce aut denně. V posledních letech se odhadl jen počet kamionů na 4500 za den. Průměrná doba průjezdu městem po jednadvacetikilometrovém průtahu trvala 40 minut, a někdy i déle, zejména kvůli 15 světelným křižovatkám a přejezdu domažlické železniční trati. Roku 1997 bylo malou satisfakcí zprovoznění úseku ze Sulkova na hraniční přechod Rozvadov, kde by se měla D5 napojit na německou dálnici A6.
Nekonečné soudní spory
Nekonečné spory mezi investorem a odpůrci stavby obchvatu se týkaly územního rozhodnutí ve snaze o další úpravy a kombinace variant vedení trasy. Končily opakovaně na stole soudců a zahájení stavby se oddalovalo. Úměrně tomu narůstala nespokojenost Plzeňanů, motoristů, investora... Všichni se museli na dlouhé roky obrnit trpělivostí, když se stavba obchvatu mezi Ejpovicemi a Sulkovem stále vzdalovala. Mezitím se přehodnotily úseky, rozdělily se na několik staveb, kde probíhaly práce. Mosty přes řeky Úslavu a Radbuzu byly dostavěny v letech 1999 a 2000 jako samostatné stavby a osvědčily se při staveništní přepravě a při povodních v roce 2002. Nejvíce ochránci přírody zpochybňovali projekt tunelu kopcem Valíkem a bylo zřejmé, že majetková příprava nebude včas dokončena. Proto se v roce 2000 stavba posledního úseku rozdělila ještě na dvě části s předpokladem jejich postupného uvádění do provozu.Vše nasvědčovalo, že se nejdříve zahájí stavba západní části obchvatu. Ta byla ve všech variantách totožná, takže se nepočítalo s velkým vzdorem odpůrců a zpracovala se studie dočasného vedení veřejného provozu po dálnici mezi Ejpovicemi a Černicemi v jednom pásu.
Hlavně odvést auta z Plzně
"Návrh na zprovoznění obchvatu města Plzně tímto provizorním dočasným způsobem Magistrát města Plzně velmi přivítal a od roku 2001 jsme se účinně podíleli na dokončení majetkového vypořádání některých problematických pozemků. Situace ve městě byla skutečně neúnosná a zdejší zátěž kolonami kamionů jedoucích ze západu na východ se podepisovala na nepříznivé kvalitě ovzduší způsobené výfukovými plyny a nadměrným hlukem," říká náměstek plzeňského primátora ing. Petr Náhlík. V některých částech města se naměřila v ČR druhá nejvyšší přítomnost látek způsobujících vznik nádorů v lidském těle- až 35krát vyšší než průměrné ukazatele. Západní část obchvatu se začala stavět v únoru 2001 a východní v dubnu 2002, zatímco střední úsek nebylo možné budovat kvůli stále probíhajícím sporům.
Dosud zprovozněné úseky D5
V polovině prosince 2003 se pro dopravu konečně otevřela silnice mezi Ejpovicemi a Černicemi mezi 67. a 76. kilometrem D5. Dočasně ale jen v jedné polovině jako silnice I. třídy. Ovšem již s dálničním značením, ale opatřená značkami upozorňujícími řidiče na protisměrný provoz. Celý úsek bude dokončen letos v prosinci a dostavba druhého pásu si vyžádá ještě miliardu korun. Z Plzně zatím není možné najet na dálnici u Černic, ani sjet do Plzně ve směru od Rozvadova právě kvůli nedokončenému jižnějšímu pásu. Najet na dálnici mohou auta přijíždějící od Nepomuku na křižovatce, na které provoz z dálnice přechází na takzvanou vojenskou silnici a naopak. Na známé "křižovatce smrti" mezi Losinou a Černicemi odbočí auta doleva a po necelém kilometru se dostanou ke zmíněné přeložce. Podobně mohou na dálnici najet motoristé také od Černic. Komplikovaná je křižovatka u Vysoké, kde se vozidla jedoucí po obchvatu mísí s dopravou na mezinárodním tahu Plzeň-Klatovy. Denně tudy projede 15 tisíc automobilů, což je dopravně asi nejsložitější a nejfrekventovanější místo v regionu a vyžaduje častý dohled dopravních policistů. Na standardní dálnici najíždějí motoristé ve směru od Prahy až u Litic.
Někteří motoristé raději nadále projíždějí Plzní, což je dnes alespoň rychlejší. Zatímco na předem obávaných místech se naštěstí žádná nehoda nestala, na části obchvatu s dopravou svedenou do jednoho pásu zemřeli za měsíc provozu čtyři lidé. Přestože je na novém úseku dopravní značení zcela v souladu s platnou právní úpravou a plně dostačující, byl ještě nadstandardně vybaven svislým dopravním značením na fluorescenčním pozadí zdůrazňujícím obousměrný provoz Platí tam také zákaz předjíždění, na což upozorňují značky i dva souvislé pruhy na vozovce. Fyzicky jsou ještě jízdní pruhy odděleny v osmnáctimetrových rozestupech vodícími deskami. Ty se stanou velkou překážkou v případě sněhové kalamity, kdy se bude muset celý úsek uzavřít kvůli údržbě a auta se tak dočasně vrátí do města.
Tunel Valíkem
V úseku Černice - Útušice čeká stavaře mezi 76. a 80. kilometrem speciální stavba - tunel kopcem Valíkem, na který hned naváže most přes řeku Úhlavu. Pokud vše půjde podle plánu, první motoristé tudy projedou ke konci roku 2006. "Hotové jsou geotechnické průzkumy i technická šachta a začíná se razit novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM), tzv. sedmisegmentovou. Současně s tunelem se musí vybudovat na tomto úseku také několik mostů převádějících silnice III.třídy a přeložky okolních silnic. Koncem roku 2006 bude D5 kompletní", neskrývá radost radní Plzeňského kraje ing. Pavel Stelzer a dodává: "Souběžně už se zabýváme obchvatem severní strany města Plzně, kde se ale liší náš názor od názoru magistrátu, který upřednostnil vybudování další komunikace vedoucí městem, prakticky vzdálené jen půl kilometru od stávající Klatovské třídy. Kdyby se vybudoval severozápadní okruh, centrum by se ještě více zklidnilo. Už teď je zřejmé, že brzy bude Plzeň určitě potřebovat okružní komunikaci kolem celého města. Pro region teď kromě dálnice vidím jako nejdůležitější tah na České Budějovice, na Karlovy Vary, ale také silnici, která zatím existuje jen jako záměr a měla by jednou spojovat Tachov, Domažlice, Klatovy, Horažďovice a pokračovat na Strakonice. Silnice do Českých Budějovic je na prvním místě. Její stav není dobrý. Patří státu a Ředitelství silnic a dálnic ji po kusech opravuje.V té věci nemáme přímý vliv, můžeme jen tlačit."
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu