Divoký podzim [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – kanál DOL, Vodní doprava – Labe, Dálnice – ČR, Rychlostní silnice – R35 | EkoList | jst a čtk | 2. 12. 2003] [tisk] Z hlediska ochrany životního prostředí se ve sněmovně začaly dít divoké věci. Jaromír Schling opět navrhl zrušit ministerstvo životního prostředí, jeho kolegové chtějí veřejným zájmem prohlásit rychlostní silnici skrz Český ráj. Kromě novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou poslanci na začátku listopadu zamítli (viz EkoList 12/2002 a str. 9 a 17 v tomto čísle), je letošní podzim svědkem jednání o několika dalších návrzích s mimořádnými dopady na životní prostředí.
Proti občanům Během projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny navrhl poslanec vládní ČSSD Ladislav Skopal úplné vyloučení veřejnosti z účasti ve správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Účast veřejnosti ale navrhlo omezit víc poslanců. "Zažili jsme doslova odpoledne útoků na občanská práva," komentoval jednání sněmovny Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA. Proti Skopalovu návrhu se ale silně postavila veřejnost a poslanci ho odmítli - ovšem stejně jako celou novelu.
D-O-L veřejným zájmem? Svými vystoupeními se během října a listopadu ve sněmovně blýskl bývalý ministr dopravy a nynější poslanec Jaromír Schling (ČSSD). V rozpravě k návrhu na změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Schling nejdřív označil ministerstvo životního prostředí za "zemského škůdce". "Škody, které jsou způsobovány nejrůznějšími průtahy a zabraňováním realizace již jednou schválených koncepcí, jsou takové, že způsobují nesmírné škody hospodářské a ztráty na životech a zdraví občanů," pokračoval Schling na adresu ministerstva. Svůj výstup zakončil slovy: "Ostatně soudím, že ministerstvo životního prostředí má být zrušeno." Na Schlingův projev ihned zareagoval Jaromír Kohlíček z KSČM. "Pane předsedající, chtěl bych vás požádat, abyste sdělil kolegovi Jaromíru Schlingovi, že jeho přihláška do soutěže "Ropák roku" byla právě zaregistrována," řekl Kohlíček k Janu Kasalovi (KDU-ČSL), který rozpravu řídil. Méně úsměvná je skutečnost, že Jaromír Schling se ve sněmovně snaží prosadit do novely zákona o vnitrozemské plavbě bod, kterým prohlašuje za veřejný zájem rozvoj a modernizaci sítě vodních cest obsaženou ve smlouvě AGN.
V této smlouvě je jak celá splavná část Labe na našem území, tak kanál Dunaj - Odra Labe. Schling v návrhu přímo požaduje, aby se na tyto vodní cesty nevztahoval zákon o ochraně přírody a krajiny. Na jeho snahu upozornila senátorka Jitka Seitlová a velmi tím rozčílila zástupce budování plavebních stupňů na dolním Labi. Jeden z nich, člen představenstva Československé plavby labské Miroslav Šefara, její upozornění označil za mimořádně podlou a nečistou hru, protože rozvoj vodní cesty prý neznamená její výstavbu. Když ale nahlédneme do vládního návrhu zásad zákona o vnitrozemské plavbě, dočteme se od samotných předkladatelů tohoto zákona následující slova: "Nově oproti dosavadní právní úpravě se stanovuje působnost plavebního úřadu (...) v oblasti péče a rozvoj (budování) vodních cest." Rozvojem je tedy myšleno i budování nových vodních cest, a pokud Schlingův návrh projde (uzávěrka čísla byla před jeho projednáváním), má se celá Morava na co těšit.
Protiústavní beton Na jednání sněmovny dorazil i návrh poslanců Jiřího Hanuše (KDU-ČSL), Hany Orgoníkové (ČSSD), Vlastimila Dlaba (KSČM) a dalších na vydání zákona o výstavbě dálnic a rychlostních silnic (viz také str. 17). Za veřejný zájem prohlašuje dálnice prakticky po celé republice, například krajně kontroverzní R35 přes Český ráj nebo D3 přes Posázaví. Ministr životního prostředí a poslanec KDU-ČSL Libor Ambrozek si od advokáta Aleše Gerlocha nechal zpracovat právní rozbor, z něhož vyplývá, že zákon je "za hranicí ústavněprávní akceptovatelnosti". Podle právníka není zřejmé, proč by měly být obcházeny procedury územního plánování. Vedle dalších pochybení pak dokládá, že návrh může výrazným způsobem ohrozit právo na příznivé životní prostředí. Zákon podle něj také v části, která vymezuje jednotlivé stavby silnic a dálnic, představuje neospravedlnitelný zásah do principu dělby moci.
A co Aarhus? Nejsou to samozřejmě všechny návrhy, které teď poslanci projednávají. Na stole mají návrh novely zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Skupina poslanců se znovu pokouší dostat Naturu na jednání sněmovny jako pozměňovací návrh při projednávání zákona o CITES. Na pořad schůze má přijít Aarhuská úmluva o přístupu k informacím a účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí, je tam i zákon o NP Šumava, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon o GMO atd. Letošní podzim i během nadcházející zimy se prostě vyplatí jednání sněmovny bedlivě sledovat.