Stavbu labských jezů má spasit parlament [plný text článku | kategorie: Dálnice – D8, Vodní doprava – Labe | Právo | Jiří Novotný | 2. 12. 2003] [tisk] Dva nové jezy na Labi by se mohly stavět i přes nesouhlas ministerstva životního prostředí. Exministr dopravy Jaromír Schling totiž v parlamentu prosazuje legislativní změnu, jíž by se zákon o ochraně přírody přestal vztahovat na vodní cesty mezinárodního významu. "Výjimku by měl obsahovat zákon o vnitrozemské plavbě, který nyní ve Sněmovně prochází druhým čtením. Ve středu ji projedná hospodářský výbor parlamentu a sněmovna by o tom měla hlasovat ještě na této schůzi. Předpokládám, že se tak stane do 12. prosince," řekl Právu Schling. Na dotaz, zda má návrh šanci projít, Schling odpověděl: "Jsem přesvědčen, že ano. Vždyť možnost této výjimky nachází pochopení u většiny poslanců." Schling přitom zdůrazňuje, že z působnosti zákona o ochraně životního prostředí nemají být vyňaty celé vodní toky, ale pouze jejich části. V případě Labe jde o úsek od státní hranice s Německem do Pardubic a na Vltavě o úsek od Třebenic po soutok s Labem u Mělníka.
Začít bude možné nejdříve v roce 2005 Jezy mají zajistit minimální plavební hloubku Labe 140 centimetrů po 345 dnů v roce. To by podle ministerstva dopravy (MD) umožnilo zvýšit přepravu zboží po vodě ze zhruba jednoho miliónu tun ročně na tři až čtyři milióny tun. Se záměrem MD vybudovat v Prostředním Žlebu a Malém Březně jezy vyslovila v prosinci 2001 souhlas tehdejší vláda Miloše Zemana. Projekt označila za významný příspěvek k rozvoji skomírající české vodní dopravy. Nejde přitom o malou investici, vždyť na nové jezy by se muselo vynaložit nejméně 6,2 miliardy korun. Výstavba měla začít už v roce 2002 a termín dokončení byl stanoven na rok 2007. To se ovšem už v žádném případě nestihne. "Jestliže parlament návrh na udělení výjimky ze zákona o životním prostředí schválí, nabude legislativní změna účinnosti v prvním čtvrtletí příštího roku. Teprve pak bude možné obnovit územní řízení a zažádat o stavební povolení. Se stavbou jezů proto nepůjde začít dříve než v roce 2005," informoval Schling. Z předpokládaných stavebních nákladů by téměř pět miliard korun mohlo být pokryto z fondů Evropské unie. Problém tedy není v penězích, ale v odporu ekologických organizací i správ Chráněných krajinných oblastí České středohoří a Labské pískovce, jejichž výhrady k jezům vyslyšelo ministerstvo životního prostředí (MŽ).
Ministr Šimonovský se pře s Ambrozkem Poté, kdy se 1. března 2002 k projektu negativně vyslovil tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD), musely být na Labi zastaveny všechny přípravné práce. Na negativním stanovisku MŽP se nic nezměnilo ani nyní, kdy je šéfem resortu lidovec Libor Ambrozek (KDÚ-ČSL). Ten v minulém týdnu oznámil, že investor nedostane na jezy výjimku ze zákona o ochraně přírody. "Jezy by odstranily dynamiku řeky a z posledního přirozeného úseku dolního Labe by se stala dálnice pro lodě. Zmizelo by kolísání hladiny, na něž je vázána řada rostlin i živočichů. Řeka by tak přišla o pestrost, pro niž je evropským unikátem," tvrdí Ambrozek. Naopak ministr dopravy Milan Šimonovský (rovněž KDÚ-ČSL) je přesvědčen, že to jsou přehnané obavy. "O to, aby jezy mohly na Labi vyrůst, budeme dál bojovat. Zvolená varianta, která počítá se splavněním Labe na minimálně 345 dní v roce pro lodě s ponorem do 140 cm, neohrožuje silně ohrožené rostliny ani živočichy a je ekonomicky opodstatněná," řekla Právu tisková mluvčí MD Ludmila Roubcová.
Omezit počet kamiónů Právě ministerstvo životního prostředí přitom před několika lety ve vládě prosazovalo, aby po dokončení dálnice D8 (Praha-Ústí nad Labem-hraniční přechod Krásný Les) byla část silniční přepravy mezi ČR a Německem převedena na Labe. To ovšem bez výstavby jezů možné není. Postoj Ambrozka k jezům kritizuje také náměstek ústeckého hejtmana Jaroslav Foldyna (ČSSD). "Zrušení výstavby vodních děl v Malém Březně na Ústecku a v Prostředním Žlebu by poškodilo lodní dopravu, která je ekologická, a navíc levnější než doprava silniční. Na silnicích by se ještě zvýšil počet kamiónů, jejichž množství už nyní značně komplikuje život obyvatelům Ústeckého kraje," řekl ČTK Foldyna. Podle něj Ambrozek neudělením výjimky pro jezy škodí občanům i životnímu prostředí v regionu. Nespokojena s rozhodnutím Ambrozka je samozřejmě i Československá plavba labská. Člen jejího představenstva Miroslav Šefara prohlásil, že pokud by plavba byla jen v rukou MŽP, tak by zcela určitě skončila.