Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Z cesty, teď jedu já
[plný text článku | kategorie: Nehody – ČR | Respekt | Tomáš Krystlík | 8. 12. 2003] [tisk]
K tomu, aby se situace na českých silnicích zlepšila, není třeba mnoho. Chybí však vůle. Evropská unie minulý měsíc pokárala Česko za neutěšenou situaci na silnicích a špatnou kontrolu technického stavu automobilů. Místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer se však něčím takovým nenechal vyvést z rovnováhy. Jak se svěřil Lidovým novinám, nemá "pocit, že by se tomu musela Evropská komise věnovat". Sám prý totiž "projezdil celou Evropu a podobnou situaci mají třeba v Řecku, Itálii, Španělsku a koneckonců i v Německu. Nemám pocit, že bychom se nějak dramaticky lišili". Pan Langer se mýlí. České řidiče totiž od jejich západoevropských kolegů přece jen jedna věc zásadně odlišuje. A sice absolutní bezohlednost vůči okolí.
Řidičské dovednosti
Pamatuji si, jak jsem se na přelomu 80. a 90. let cítil popuzen "nespravedlností", když lidem, kteří přišli z Československa, německý dopravní inspektorát odmítal přepisovat československý řidičský průkaz bez doplňující zkoušky z pravidel a jízdy, s poukazem na nedostatečné dovednosti českých řidičů. Dnes tomu plně rozumím. V druhé polovině 90. let jsem se totiž v českém tisku dočetl, že zkoušky pro adepty řidičského umění se budou muset zpřísnit, aby adepti mohli prokázat, že "dovedou projet křižovatkou řízenou světly a rozjet se do kopce". Sic! I v Německu je možné získat potvrzení o technické kontrole za úplatek. Ovšem ten, kdo potvrzení uděluje, auto vždy alespoň důkladně prohlédne, aby v případě havárie zaviněné špatným technickým stavem vozidla nebyl volán k trestní odpovědnosti. Německé pojišťovny jsou v tomto směru velice aktivní. Majitelé vysloveně nebezpečných autovraků, které běžně křižují české silnice, tak na západ od našich hranic příslušné osvědčení nezískají ani za relativně vysoký úplatek.
Na rozdíl od Česka, kde za dvanáct stovek ochotní úředníci přinesou příslušné doklady až do bytu, aniž "kontrolované" auto kdo spatří a pyká za případné následky. Proto, aby se situace na českých silnicích alespoň trochu zlepšila, není třeba učinit mnoho. Pro začátek postačí, když policie upustí od takových zbytečností, jako jsou kontroly náhradních žárovek (stejně je to zbytečné, protože u některých aut se dají žárovky vyměnit tak obtížně, že se to svěřuje servisu), a třeba naopak rychlost začne kontrolovat tam, kde je to z hlediska bezpečnosti smysluplné, a ne pouze výhodné pro vybírání peněz. Jinými slovy: stačilo by prostě omezit pokutování za nevýznamné přestupky a soustředit se na ty, které mohou mít fatální důsledky: alkohol za volantem, jízda na červenou, nedávání přednosti na přechodech, malé odstupy mezi jedoucími vozidly a podobně. Policie by přitom neměla mít právo zadržovat na místě řidičské průkazy, vyjma opilců za volantem.
Neměla by také vybírat pokuty přímo na silnici, nýbrž výhradně prostřednictvím složenky zasílané vždy spolu s dopisem a vyjmenováním všech důkazních prostředků, které proti provinilci má. Postižený by pak měl mít možnost odvolat se proti pokutě k soudu. Zkvalitnila by se tak i práce policie, neboť by napříště musela získávat takové důkazy, které by obstály před justicí, nikoli před nějakým okresním úřadem. Spolu s tím by také bylo třeba přepracovat sazebník pokut v pečlivě a smysluplně odstupňovaný systém, v němž by za přesně definovaná závažná provinění byly udělovány krom pokut také trestné body do centrálního registru řidičů a někdy též i vysloven zákaz řízení motorových vozidel na určitou dobu. Bohužel návrh nového silničního zákona, který minulý pátek publikoval český tisk, nedává k takové smysluplné změně naději.
Malusy a pražce
Dalším krokem by mělo být zavedení malus-bonus systému v povinném ručení - kdo by jezdil bez nehody, tomu by po určitém čase postupně klesalo pojistné až na 30 % základní taxy, při nehodě by se naopak zvýšilo, po vícero nehodách třeba až na 240 % základní pojistky tak, aby plátci trvalo po zaviněné dopravní nehodě alespoň 5 let, než by se dostal na svou původní procentní sazbu. Tak to ostatně běžně funguje v západoevropských zemích. Takový nástroj se ukazuje být mimořádně účinným. Každý si totiž dává bedlivě pozor, aby za roční povinné ručení nemusel místo stovek eur platit tisíce. Pokud by ani takové opatření nepřineslo na české silnice větší bezpečnost a pořádek, zbývala by už asi jediná věc, dobře známá z banánových republik: na všech místech, kde je to z hlediska bezpečnosti účelné, umístit zpomalovací pražce. Nešetří-li totiž čeští řidiči své okolí, o to bedlivěji střeží své plechové miláčky, aby si - nedej bože - nepoškodili podvozek nebo tlumiče.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu