Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Tam, kde tečou nervy a tetelí se smog
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R43, Vliv dopravy ve městech – ČR | MF Dnes | los, jm | 9. 12. 2003] [tisk]
Města se snaží ulehčit kritickým místům v dopravě. Na plánovaná řešení ale scházejí peníze. Řidiči se jim raději vyhnou, aby ušetřili čas. Řeč je o silnicích, kde téměř s jistotou stojí v dopravní špičce kolony aut. Nejvíce problémových míst má Brno, velkoměsto s koncentrací lidí a služeb. Návštěvníci veletrhů znají křižovatku ulic Hlinky a Bauerova, kde se pravidelně tvoří dlouhé fronty vozidel. Příští týden začíná drahá přestavba této křižovatky na mimoúrovňové křížení. Bude součástí velkého městského okruhu, od kterého si odborníci slibují, že odvede auta z centra města.
Rodí se nejdelší tunely
Které ulice straší brněnské šoféry? Například přeplněná ulice Kotlářská a hlavní tepny ve čtvrti Královo Pole. Těm by měly odlehčit vznikající tunely Dobrovského, budoucí nejdelší tunely v Brně. Jejich zárodek již existuje - v místě, kudy povedou, se již nyní klikatí průzkumné štoly. "Pokud všechno dobře půjde, mohli bychom tunely začít stavět koncem roku 2005," řekl ředitel brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic Jiří Rupp. Dusící se Gajdošově ulici zřejmě pomůže plánovaný výjezd z Husovických tunelů směrem k Tomkovu náměstí a Rokytově ulici. Projekt zahrnuje také výstavbu překlenutí vlakového nádraží. Výčet brněnských ulic zaplavených auty zdaleka nekončí: Heršpická, Hradecká, Koliště, Milady Horákové, okolí Zvonařky. Podle Ruppa řadě z nich může pomoci plánovaná výstavba rychlostní komunikace R43. "Ta ulehčí dopravu ve směru od severu na jih od Svitav," tvrdí ředitel. V tom s ním nesouhlasí ekologové, kteří projekt řadu let blokují.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu