Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Zastupitelé Brna schválili rozpočet za 11 miliard
[plný text článku | kategorie: Železniční doprava – ČR: Brno, Vliv dopravy ve městech – ČR | Právo | Jan Chmelíček | 10. 12. 2003] [tisk]
Neobešlo se to bez nevole občanských iniciativ i starostů některých čtvrtí. Vyrovnaný rozpočet města na příští rok s téměř jedenácti miliardami (10,936 mld.) na výdajové i příjmové straně schválili v úterý členové zastupitelstva města Brna. Neobešlo se to bez projevů nevole občanských iniciativ i některých městských částí, jejichž obsah lze shrnout jednoduše: nesouhlas s oklešťováním prostředků na běžné potřeby všedního dne v městských částech ve jménu přípravy stavby tisíciletí - nového hlavního nádraží.
Protesty ve sněmovním sále
"Chceme parky, školy a cyklostezky, ne megalomanské nádraží. Proč máme zapomenout na čistou přehradu? Proč chcete nechat spadnout polikliniku Zahradníkova?" To jsou jen některé z transparentů, které drželi aktivisté ekologických a jiných občanských iniciativ, jejichž zástupci také v diskusi vystupovali s kritikou navrženého rozpočtu. Do čela kritiků se postavili Jana Drápalová (starostka Nového Lískovce) a Mojmír Vlašín za Stranu zelených, v diskusi vystupovali i hosté z řad veřejnosti. Primátor Petr Duchoň (ODS) se ihned snažil vyvracet argumenty nespokojených. Ti kritizovali odložení rekonstrukce polikliniky Zahradníkova, odložení stavby kanalizačních sběračů v Ivanovicích, Starém Lískovci a Bohunicích, rekonstrukce ZŠ Čejkovická, škrty prostředků na rozvoj brněnské zoo, na opravy divadel atd. Hlavním terčem nespokojenosti se stala chystaná rekonstrukce železničního uzlu Brno, počítající s odsunem hlavního nádraží. V příštím roce má být na přípravné projekční práce uvolněno jen 48 miliónů korun, ale kritikové upozorňovali, že od roku 2007 za tento projekt Brno zaplatí každoročně téměř půl miliardy korun. Kvůli tomu bude podle mínění kritiků nemožné zahajování jiných potřebných staveb ve městě. "Odsun nádraží z centra přinese jenom zhoršení dostupnosti železniční dopravy," tvrdil Martin Ander, šéf Hnutí Duha. Jana Drápalová vyjádřila obavy z dalších investic, které tento 18miliardový projekt vyvolá. Město se na něm bude podílet částkou zhruba 3,5 miliardy korun, ale navíc bude muset investovat do nových ulic, dopravních linek k nádraží atd.
Nespokojeni i ti, kteří nediskutovali
V jednacím sále bylo víc nespokojených. Hlavně někteří starostové městských částí, jejichž požadavky byly redukovány. Například starosta Vinohrad Jiří Čejka (ČSSD) připomněl odmítnutí příspěvku města ve výši 4,2 miliónu korun (z celkové sumy 7,67 mil.) na zřízení kulturního sálu v rekonstruovaném Obchodním centru II. Čtvrť o velikosti okresního města přitom nemá jediný sál a všechny kulturní a společenské akce se konají pod širým nebem. "Podobné je to s dotací na tělocvičnu v ZŠ Čejkovická," posteskl si starosta, který doufá, že se mu potřebné peníze podaří sehnat od vlády. "Město nemá čtyři milióny na sál, ale chystá se na miliardový projekt. Patřím k starostům, podle nichž je důležitější zlepšit stav infrastruktury v městských částech," řekl Čejka. Také další starostové v kuloárech hovořili o zanedbanosti školních budov, místních komunikací, kanalizace. V tom se zhruba shodovali se stanoviskem klubu sociálních demokratů (Právo informovalo). Také klub KSČM kritizoval omezení výdajů do škol, škrty v některých důležitých rekonstrukcích, ale i skutečnost, že 2,5 miliardy na příjmové straně bude z třetí emise dluhopisů, což dále zvýší zadluženost města. Alergickou reakci Martina Prchala (ODS) i některých dalších vyvolala otázka zastupitele Mojmíra Vlašína (SZ), zda někdo z členů rady není vlastníkem pozemků, které mají být přesunem hlavního nádraží mnohanásobně zhodnoceny. Za co Vlašín sklidil potlesk v publiku, to Prchal ocenil jako projev "nýmanda", který se nechce podívat do katastru nemovitostí, aby mohl z věci dělat laciné divadlo. Do slovní přestřelky se zapojil kdekdo a vždy to vyvolalo potlesk - silnější u opozice, slabší u koalice.
Na hlavu 26 tisíc
Celkem 26 279 korun vydá město Brno na jednoho obyvatele podle rozpočtu, který zastupitelé nakonec schválili. Rozpočet je kniha o téměř 250 stranách, ale jednoduchý graf na jedné z nich názorně ukazuje, do které oblasti vloží město na provozních a investičních výdajích nejvíce. Z této částky na hlavu nejvyšší podíl připadne na dopravu - 6318 Kč. Následuje 3150 korun na bydlení, komunální služby a územní rozvoj, 2300 na kulturu, 1906 na státní správu a územní samosprávu, 1748 Kč do rezerv, 1428 do životního prostředí, 637 bude věnováno na bezpečnost a veřejný pořádek, 583 na zdravotnictví, 468 na tělovýchovu a zájmovou činnost mládeže a 407 korun na informatiku. Daleko nejvyšší část pomyslného koláče - 7334 korun - však představují blíže nespecifikované výdaje označené "ostatní."
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu