Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Kde na to vzít?
[plný text článku | kategorie: Veřejná městská doprava – ČR | Plzeňský rozhled | Miroslav Klas | 2. 2. 2004] [tisk]
Kde vzít na dotování městské dopravy? Tak zní dnes argumentace zastánců razantního zdražení městské veřejné dopravy v Plzni. Odpověď na to není jednoduchá a řešit tento problém si žádá zásadní změny přístupu jak našich politiků, části odborné veřejnosti i nás, občanů. Musíme si totiž začít uvědomovat, kolik naši společnost stojí dopravní zácpy, léčení zmrzačených lidí z dopravních nehod, kolik stojí léčení rakoviny plic, astmatu, alergií apod. Kolik ročně město Plzeň vydává jen na prostou údržbu komunikací, kolik stojí stavba parkovišť v místech lukrativního pozemku a tak dále. Významně podporovat městskou veřejnou dopravu není tedy ani tak současným finančním problémem, jako spíše celospolečenským politickým úkolem a nutností. V mnoha evropských městech si občané musí na své parkovací místo připlácet, stejně jako se musí mnohdy platit i za vjezd do center měst - viz Londýn. Peníze tedy leží doslova na ulici. Bohužel zatím u nás bereme tyto věci jako nějaké nepřípustné obtěžování motoristů a ne jako nutné přizpůsobování automobilové dopravy možnostem a potřebám města i společnosti. Různá doporučení a směrnice Evropské unie o rozvoji dopravy a urbanizaci měst, jsou nám ke správnému přístupu dobrým návodem.
Až budou naši zastupitelé diskutovat nad rozpočtem města, měli by přihlédnout k tomu, že zdražení městské dopravy musí být provedeno tak, aby nemotivovalo rozrůstající se skupinu občasných cestujících k jízdám načerno a k přestupu do automobilu. Plánovaná výše jízdného a složitý systém čipových karet cestující spíše odradí. Dále musí dát politici jednoznačnou preferenci projektům podobným prodloužení tramvajové trati na Borská pole. Neboť tramvaj zásadně, moderně a poměrně lacino řeší nejen vlastní dopravu na tuto lokalitu, ale významně pomáhá řešit dopravní problémy na Belánce, v sadech Pětatřicátníků i jinde. Tramvaje jezdí po vlastním tělese a dopravní kolony až na výjimky úspěšně míjí ke spokojenosti cestujících. A na závěr otázku: Půjdeme v Plzni i v budoucnu nadále cestou utrácení stamilionů za nekoncepční stavby různých miniobchvatů, spojek či křižovatek, anebo půjdeme cestou budování moderního města, založeného na opravdové a hmatatelné preferenci veřejné dopravy? Tento druhý způsob odpovídá vyspělé Evropě, ten předchozí dopravnímu pravěku, dobám betonových dinosaurů.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu