Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Kauza Labe: vládní poslanci mají novou šanci držet se programu
[plný text článku | kategorie: Vodní doprava – Labe | Lidové noviny | Lukáš Jelínek | 10. 2. 2004] [tisk]
Senát koncem ledna v upravené podobě vrátil sněmovně návrh zákona o vnitrozemské plavbě. Na odpor narazil do zákona včleněný poslanecký pozměňovací návrh pravící, že zákon o ochraně přírody a krajiny se nepoužije při modernizaci labské vodní cesty, "pokud tato leží ve zvláště chráněném území". Poněvadž senátoři usoudili, že nelze vyjmout určité území (v tomto případě CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce) z platnosti běžných legislativních norem a že zákon ve sněmovním znění naráží na mezinárodní závazky Česka a může vyústit v sankce ze strany EU, nejproblematičtější pasáž proškrtali. Celý problém má však širší, obecně politické pozadí. ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU při uzavírání vládního spojenectví v létě 2002 v rámci koaliční smlouvy mimo jiné konstatovaly, že budou podporovat udržení a zkvalitnění účasti veřejnosti při ochraně životního prostředí. Zavázaly se též prosadit vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny s aplikací požadavků evropské soustavy chráněných území sítě Natura 2000. Programové prohlášení vlády pak uvádí, že jejím základním cílem je uchovat a obnovit ekologickou stabilitu a druhovou rozmanitost.
Zpochybnění závazků
Realita je vinou názorové různosti uvnitř koaličních klubů ve sněmovně poněkud jiná. Přistoupení k síti Natura 2000 vázne. Sílí hlasy proti snaze občanských, zpravidla ekologických sdružení "šťourat" v nových stavbách a projektech. Ministerstvo životního prostředí nemá potřebnou autoritu. Naposledy se tedy sněmovna proti vší logice usnesla, že na vodní cesty v chráněném území se nevztahuje zákon o ochraně přírody. ČR je navíc hnána do střetu s bernskou úmluvou a ochraně druhů a přírodních stanovišť, ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů a některými směrnicemi EU. Nejde tedy jen o bobra, orla mořského, ledňáčka či drobnokvět pobřežní, ale o zpochybnění politických a mezinárodních závazků.
Nemíním se pouštět do zevrubného rozboru všech pro a proti souvisejících s labskými jezy. Toliko připomenu, že vláda sousedního Saska vyjádřila již v lednu 2002 nesouhlas se stavbou jezů na české straně. "Je lepší měnit lodě než řečiště," poznamenala. Saský ministr životního prostředí po předloňských povodních vyzval Evropskou komisi, aby na stavbu jezů neposkytla ani euro. (Podle saské vlády by zdymadla mohla způsobit povodeň s mnohem většími škodami.) Německá strana se nechystá splavnit střední tok Labe a Zelení do saské koaliční smlouvy prosadili závazek nepřistupovat k žádným úpravám řeky. Podle českého Nejvyššího kontrolního úřadu se společenská a ekonomická návratnost investic do zlepšení podmínek splavnosti na dolním Labi kvůli zvýšeným nákladům a prodloužení doby realizace snížila na minimum. O neefektivitě záměru je přesvědčena i Světová banka. Na mezinárodněprávní rizika poukázal Parlamentní institut.
Je jasné, že vodní doprava je v zásadě velmi ekologická a stojí za podporu. Vždy ale záleží na konkrétní situaci. Někteří dopravní experti upozorňují, že i přes nové jezy nadále zůstanou na toku místa, jež budou za nízkých stavů pro velké lodě nesplavná, a tvrdí, že zvýšení hladiny Labe v daném úseku o 10 až 15 centimetrů, a tím splavnění řeky na více než jen dvě třetiny roku (což je dnešní stav), může stejně dobře přivodit vystavění několika kamenných hrázek s vrbinami, přemístění určitých stávajících hrází či citlivé úpravy vybagrováním. Hlavně však podél řeky vede železniční trať se značnou kapacitou a přes České středohoří je budována dálnice. Je opravdu nutné neuváženě zasahovat do přírody výrazným posílením silniční i vodní přepravy zároveň?
Ve hře je ovšem ještě jeden argument, který lze popsat zkratkou "hladová zeď". Sociální situace v severních Čechách, zejména neutěšená nezaměstnanost, volá po nových pracovních příležitostech a investičních impulsech. O tom, že každá kapka je dobrá, svědčí případ jezů, jejichž dokončení ústečtí politici předpovídají až v roce 2009. Ani jejich výstavba, ani větší vytížení rejdařů zas tak mnoho pracovních míst nepřinese, přesto i za toto málo by asi byli Severočeši vděčni. Zde je obrovský dluh všech polistopadových vlád i zákonodárců: dokud se podmínky k životu na severu Čech nezlepší, výbušnost regionu se bude zvyšovat a tlak na vítězství zájmů průmyslových lobby nad přírodou poroste. Labe a jeho ekosystém nicméně za hříchy člověka nemůže. A poslanci? Přinejmenším těm koaličním by mohlo být vodítkem programové prohlášení vlády, koaliční smlouva a přijaté mezinárodní závazky České republiky.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu