Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Předpovídali nám, že zkrachujeme, říká hostinský
[plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35 | MF Dnes | reš | 11. 2. 2004] [tisk]
Když se před šesti lety otevřela čtyřproudová rychlostní komunikace mezi Olomoucí a Lipníkem nad Bečvou, která odřízla obec Daskabát od hlavního tahu, většina místních lidí nedávala hospodě U Matesa velkou šanci na přežití. Nakonec se jejich předpověď nevyplnila. Hostinec, před nímž nebylo dřív možné najít místo k zaparkování a denně zde vařili stovky jídel, se teď musí spokojit s mnohem menší klientelou. Jak se nám žije po otevření dálnice? "Už to není, co to bylo. Třicet tisíc aut denně jako dřív tady neprojede. Nakonec jsme ale nezkrachovali, i když nám to mnozí předpovídali. Lidé k nám jezdí pořád," říká Milan Maitner, který má hospodu v nájmu deset let. Když se obec Daskabát ocitla mimo hlavní tah, tak předpokládal, že ubude až osmdesát procent zákazníků. "Nakonec byl pokles asi šedesát procent. Ze začátku to bylo horší, ale pak jsme se vzpamatovali," dodává majitel. Přesto musel jeho podnik hodně zeštíhlet. Odešel společník, z třiceti zaměstnanců jich zbylo deset. Většina odešla hned po otevření dálnice, protože předpokládala, že podnik dlouho nevydrží, a našla si práci jinde.
"Při současném provozu už bych tolik lidí určitě zaměstnávat nemohl, deset lidí je maximum," vysvětluje hostinský. Řidiči však na hostinec nezapomněli. Zastaví se zde ti, kteří jedou po staré silnici, protože nemají dálniční známku, ale na jídlo sem odbočí z dálnice i šoféři náklaďáků nebo obchodní zástupci, kteří jsou celý den na cestě. "Jezdí k nám i manažeři například z veletrhů v Brně. Někdy zastaví před podnikem auto za několik milionů a řidič si dá guláš a kofolu. Stojí mu za to sjet z dálnice, i když si trochu zajede. "Na reklamu se majitel nespoléhá, ani po otevření dálnice ji nijak neposílil. Do hospody podle něj nikdo nepůjde proto, že její jméno najde v katalogu nebo na vývěsních tabulích. "Důležité je nabízet dobrá jídla za slušnou cenu. Zkuste ale týden vařit špatně a v hospodě budou sedět jen dva domorodci na pivu," krčí rameny Maitner. Jenom z místních lidí by se ale hospoda dlouho neuživila. "Zkoušeli jsme i rozjet vinárnu a v sále pořádat různé akce, ale na vesnici je to k ničemu. Plesy se dají udělat dva do roka. Jenže lidi ani po zábavách moc nechodí a raději sedí doma u televize," dodává.

 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu