Obchodníci přežili i po otevření dálnice [plný text článku | kategorie: Rychlostní silnice – R35 | MF Dnes | Jana Burešová | 11. 2. 2004] [tisk] Rychlejší cesta mezi Olomoucí a Lipníkem lidem z vesnic ulehčila, ale obchodníky a hostinské málem zničila. Vybudování dálnice nebo obchvatu vždy přivítají obyvatelé, kteří se tak zbaví hluku, prachu a emisí z projíždějících aut. Obchodníci a majitelé restaurací na trasách, které jsou najednou od hlavního tahu odstřiženy, ovšem radost nemají. Znamená to pro ně konec podnikání, nebo mají šanci přežít? Ve vesnicích na trase mezi Olomouci a Lipníkem nad Bečvou se často zastavovali zejména řidiči kamionů. Po dokončení čtyřproudové komunikace zde však rušný provoz ustal – k radosti zdejších lidí, k starosti obchodníků. Majitele restaurací a obchodů totiž připravila nová dálnice o kšefty. “Jednu dobu to vypadalo, že hostinec U Matesa skončí, ale teď už zase na parkovišti stojí auta. Tak snad nezkrachují,” míní starší muž z Daskabátu, který pár metrů od restaurace odklízí sníh. Obchodníkům sice klesly tržby, ale drží se
Kolem poledne je v hostinci U Matesa největší nával hladových šoférů i spolujezdců. “Zastavují tu na jídlo i řidiči, kteří sjíždějí z dálnice. Někteří nás musejí dokonce hledat, ale stojí jim to za to,” říká servírka Kamila Kvasnicová. Když se však obec Daskabát ocitla mimo hlavní tah, tak počet návštěvníků klesl o šedesát procent. Z třiceti zaměstnanců jich zůstalo deset, výrazně se snížil i počet jídel, které se v restauraci uvaří. “Ze začátku to nebylo jednoduché, ale pak jsme se vzpamatovali a držíme se,” dodává majitel Milan Maitner. Odklonění dopravy pocítili na tržbách také místní obchodníci, kteří z rušného provozu dosud profitovali. Řidiči, hlavně z Polska, zde nakupovali bedny piv a další zboží ve velkém.V obci zůstala pekárna a potraviny, další obchod mění nájemce a opravuje se. “Nikdo naštěstí neskončil, ale podnikatelé živoří. Na vině je nejen menší cestovní ruch v obci, ale ničí je také levnější hypermarkety,” konstatuje starosta Daskabátu Antonín Venclík.
Přežili i všichni obchodníci v sousedních Přáslavicích. “Bistro, potraviny, cukrárna i smíšené zboží se udrželo, ale jejich tržby jsou určitě menší, než dokud tudy vedl hlavní tah,” krčí rameny starosta Čestmír Rochovanský. Nejhorší byl podle něj první rok po otevření dálnice. “V té době měli majitelé problémy uhradit obci poplatky, ale teď to vypadá, že krizi překonali,” míní starosta. O tržbách z první poloviny devadesátých let se ale živnostníkům už může jen zdát. “Tehdy cestovní ruch vzkvétal, pak nastal útlum. O každého zákazníka musíme bojovat,” říká Karel Lammel, majitel motelu Lammel v Přáslavicích-Kocourovci. Jeho podnik stojí na místě, kde se napojuje dálnice, a tak jej nová komunikace o mnoho zákazníků nepřipravila. “Jezdí k nám hlavně řidiči kamionů, nejvíc z Polska a Litvy. Kdyby jsme však nebyli napojeni na dálnici, tak můžeme podnik zavřít,” říká majitel, který podniká už čtrnáct let a zaměstnává dvanáct lidí. Také v hostinci U Zlatého jelena ve Velkém Újezdě už jen vzpomínají na dobu, kdy se dálnice budovala. “Tři roky, když se tady stavělo, tak jsme i vařili, protože k nám chodilo hodně dělníků. Teď už ale jídlo neděláme. Do hospody chodí jen místní,” říká jedna ze zaměstnankyň. Automobilový provoz ve vesnicích opět sílí
Zatímco obchodníkům přineslo odstřižení obce od hlavního tahu potíže, obyvatelé jsou spokojeni. Když před šesti lety po novém úseku rychlostní silnice R35 projela první vozidla, lidé se radovali, že zmizí tisíce aut a kamionů, které každý den projížděly pod jejich okny a otravovaly jim život. Konečně si zdejší lidé mohli upravit předzahrádky, otevřít okna a bez obav přejít na druhou stranu silnice. Klid však trval jen chvíli, dokud byli řidiči zbaveni povinnosti platit na nové komunikaci dálniční známku. “Potom provoz začal zase narůstat a teď je tak o čtyřicet procent vyšší než v době po otevření dálnice. Dokonce tu někdy jezdí i kamiony,” stěžuje si starosta Antonín Venclík, který se bojí, že s rostoucí cenou dálničních známek bude aut ještě přibývat.