Osud řeky je v rukou poslanců [plný text článku | kategorie: Vodní doprava – ČR | Právo | Bedřich Novotný | 14. 2. 2004] [tisk] Řece Moravě nepřestává hrozit, že by se mohla v budoucnu stát umělou dopravní vodní cestou. Podle senátorky Jitky Seitlové (Nezávislí) to umožňuje novela zákona o vnitrozemské plavbě, kterou schválil Senát a v pozměněné podobě ji vrátil Poslanecké sněmovně. Ta se jí bude znovu zabývat v úterý 17. února. Senátorku Seitlovou nejvíce znepokojuje skutečnost, že mezi dopravně využívané významné cesty byl nově zařazen také vodní tok Moravy od soutoku s Bečvou až po soutok s Dyjí. "Pro to nejsou v současnosti splněny ani přírodní podmínky. Pokud by mělo dojít ke splavnění toku, znamenalo by to rozsáhlé hloubení koryta, a tím například ohrožení přírodní rezervace Zástudánčí u Přerova, slepého ramene Moravy v Kroměříži nebo lužních lesů přírodního parku Zámeček u Záhlinic. Dopady přestavění toku na hydrologický a hydrogeologický režim a odběry vod nejsou známé," uvedla Seitlová. Představitele olomoucké organizace Strany pro otevřenou společnost (SOS) Miloše Navrátila nejvíce mrzí, že o podmínkách a dopadech splavnění Moravy nebyla vedena odpovídající jednání s odbornou veřejností ani s obecními a krajskými samosprávami. Baťův kanál je jen malá část
Takzvaná euronovela zákona o vnitrozemské plavbě, kterou již v minulých dnech odhlasoval Senát, měla podle Seitlové původně obsahovat pouze nezbytné právní úpravy pro uvedení naší legislativy do souladu s právem Evropské unie z hlediska bezpečnosti a rizika plavby. Poslední změna byla vysvětlována tím, že je třeba zlepšit podmínky pro rekreační plavbu na Baťově kanálu. Ten však tvoří jen malou část území, s nímž novela zákona počítá. Nejde o dopravu rekreační, ale nákladní. Zákon podle Sietlové dává právní nástroj těm, kteří chtějí budovat kanál Dunaj-Labe-Odra. Správce vodní cesty, Povodí Moravy, by byl povinen zajišťovat plavebně provozní podmínky celého úseku pro splavnost v minimální hloubce toku 3,2 metry a šířce 20 m. Obavy, že to umožní v řece Moravě vybudování průplavu, ale důrazně odmítla ředitelka plavby a vodních cest ministerstva dopravy Magdalena Konvičková. Hejtman: skandál
"Smyslem změny zákona bylo především to, aby na stavební a provozní práce související s údržbou toků mohly být jejich správcům přímo poskytovány finanční prostředky, což dosud není možné," řekl ředitel Státní plavební správy Luděk Cidlina. "Novelu necháme posoudit z hlediska životního prostředí a jejích dopadů. Tak, jak byla koncipována, je vzhledem k okolnostem skandální," poznamenal olomoucký hejtman Jan Březina (KDU-ČSL).