Páteřní dopravní systém Brna má rozšířit již nastartovaný IDS [plný text článku | kategorie: Veřejná městská doprava – ČR, Integrovaný dopravní systém – ČR | Haló noviny | vž | 14. 2. 2004] [tisk] Studii proveditelnosti vzniku páteřního dopravního systému Brna, tzv. severojižního kolejového diametru, si dal zhotovit jihomoravský krajský úřad. Po projednání předloží kraj projekt do Bruselu s žádostí o jeho finanční dotování, např. Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Z veřejné prezentace studie proveditelnosti systému od City Plan Praha vyplynulo, že je šance na úspory času cestujících (vyčísleného na 115 mil. Kč za rok), větší bezpečnosti cestujících (odstraněním nehod za 116 mil. Kč za rok) či úspory nákladů v autobusové dopravě za 75 mil. Kč ročně. Především však jde o velký společenský přínos pro cestující ve spádovém území 245 sídel s 600 000 obyvateli, včetně sto tisíc osob, které dojíždějí do Brna denně do práce a do škol. Zvětší se hybnost obyvatelstva a posílí zaměstnanost. Nejdříve je ale nutné do budování pěti etap systému vložit dohromady 22,5 mld. Kč, hlavně z půjčky EU. Stavba »brněnského severojižního kolejového diametru,« který rozšíří letos nastartovaný Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS), počítá s taktovým pendlováním speciálních vlakových souprav mezi Tišnovem a Slavkovem přes Brno na trase dlouhé 54,7 km s 28 stanicemi. Na území krajského města soupravy nikde nesmějí úrovňově křižovat silniční dopravu, proto jím budou projíždět v nové trase, často na estakádě nebo ve dvou jednokolejových tunelech od Šumavské ulice pod náměstími Moravským i Svobody, novým vlakovým nádražím Zvonařka až po Mariánské náměstí.
V podzemním úseku má jezdit až 90 000 cestujících za den, mezi nejvzdálenějšími body diametru Tišnov – Slavkov až 4000 osob. Člen výboru pro hospodářský rozvoj a dopravu Zastupitelstva Jihomoravského kraje Zdeněk Koudelka (KSČM) Haló novinám k tomu řekl: »Vítáme možnost lepší přepravy osob z regionu do centra Brna. Jsme rádi, že severojižní diametr vede na Slavkovsko. Přivítali bychom prodloužení trasy ze Slavkova až do Bučovic, což by zpřístupnilo pracovní příležitosti tisícům nezaměstnaných až na Brankovicku, Litenčicku a v části Hodonínska. V Bučovicích jsme připraveni nabídnout pozemky pro odstavování vozidel a prostor pro terminál k přestupu cestujících na vlaky na Brno.«