Databáze o vlivu dopravy na životní prostředí - výpis záznamů

zobraz stránku pro tisk · vyhledávání

Londýnu mýtné pomohlo. A co Praha?
[plný text článku | kategorie: Vliv dopravy ve městech – ČR, Vliv dopravy ve městech – svět | Lidové noviny | Miloš Čermák | 17. 2. 2004] [tisk]
Špatná dopravní situace v české metropoli jako by nikoho nezajímala. Parkovací zóny řešením nejsou. Přesně před rokem zavedl levicový londýnský starosta Ken Livingstone výrazné omezení automobilové dopravy v centru města. Relativně vysoký poplatek za používání auta tehdy vzbudil velkou nevoli tamních obyvatel. Mnozí navíc tvrdili, že zpoplatnění vjezdu do vnitřní zóny města nebude fungovat, protože řidiči si raději připlatí, než aby pohodlí ve voze vyměnili za nekvalitní hromadnou dopravu. Ale ukazuje se, že experiment zřejmě bude úspěšný. Za jediný rok se počet jízd automobilů v centru Londýna snížil o čtyři procenta, což je víc než v kterémkoliv jiném velkoměstě, které se intenzitu dopravy snaží snížit jiným způsobem. Znamená to, že se v centru města denně pohybuje o padesát tisíc aut méně. Není to zlepšení revoluční a patrné na první pohled, v každém případě však jde o příznivý trend. Podle údajů Královského autoklubu se průměrná rychlost na klíčových londýnských komunikacích zvýšila z necelých pěti na téměř 12 kilometrů v hodině. "Poplatek pomohl ukončit milostný poměr Londýňanů s auty," komentoval to v sobotu deník Guardian.
Zda zavedení poplatku bude znamenat také politický úspěch, se ukáže v květnu, kdy se v Londýně opět konají volby starosty. Konzervativní protikandidát současného starosty Steve Norris je připraven poplatek zrušit. Nejednoznačně je vybírání poplatku vnímáno politiky v městském zastupitelstvu. Pravicová opozice tvrdí, že sice ke snížení dopravy došlo, ale že celkově je stávající systém neefektivní. Vybere se údajně méně, než původně projekt předpokládal. Město vede spory s desítkami tisíc řidičů kvůli údajně neoprávněně uděleným pokutám. A žádná studie zatím neprokázala, že by zavedení poplatku mělo pozitivní vliv pro firmy působící ve vnitřním Londýně. Londýnský experiment velmi bedlivě sledují v ostatních velkoměstech. Například ve Stockholmu bude vybírání poplatků zahájeno jako pilotní projekt v roce 2005. Pak bude následovat referendum, ve kterém jeho se obyvatelé definitivně rozhodnou. Elektronické mýtné se zvažuje také například v San Francisku, Sao Paulu a některých dalších velkých městech.
Pražané tomu nerozumějí
Jak je na tom Praha? Podle dřívějších vyjádření primátora Pavla Béma se určité zpoplatnění dlouhodobě zvažuje, žádný konkrétní plán však neexistuje. Nebo s ním veřejnost aspoň nebyla seznámena. Naposledy se o dopravních zácpách diskutovalo v létě, kdy Praha prodělala obvyklý kolaps způsobený opravami a uzavírkami. V polovině září pak magistrát spolupořádal přihlouplé závody "řidiči versus cestující MHD", které ukázaly, že cesta z okraje města na Václavské náměstí je při použití MHD o pár minut rychlejší (ne vždy) a asi o dvacku až čtyřicet korun dražší. Pokud si někdo myslel, že kvůli tomu řidiči hromadně opustí osobní auta, musel být hodně naivní.
Celkově jako by město řešení dopravní situace nezajímalo. Jediným restriktivním opatřením je zavedení parkovacích zón, které se však ukazuje jako systémově špatné a nefungující. Parkovné je nasazeno nesmírně vysoké (třicet až čtyřicet korun za hodinu nehlídaného parkování je víc než v mnoha evropských městech), efektivita výběru pak velmi nízká. Přesné údaje asi bude mít firma, které parkovné vybírá, ale kdo se projde kolem řady zaparkovaných aut, zjistí, že z deseti vozů mají v průměru zaplaceno tak dva nebo tři. Obdobné je to v zónách vyhrazených pro auta s povolením. Efektivnější by přitom bylo postupovat opačně: parkovné snížit, ale zefektivnit výběr. Neschopnost úřadů donutit řidiče k placení či dodržování předpisů je demoralizující pro všechny. I pro ty, kteří se původně předpisy chtěli řídit. Před časem byla na internetu stránka, kde soutěžili "sběratelé" předvolání na Městskou policii za špatné parkování. Na prvním místě žebříčku byl muž, který tvrdil, že zpoza stěračů nasbíral už osmdesát lístků. Má vůbec Městská policie možnost tato předvolání vymáhat? Anebo je jejich vypisování jen rozcvičkou pro strážníky?
Jediným účinným postihem je botička. Ale tomu, kdo parkuje v centru, se spíš vyplatí risknout, že jednou za čas dostane botičku a zaplatí pár stovek pokuty, než aby platil poctivě denně tři sta za parkování. Kdyby parkovné stálo stovku a pravděpodobnost postihu byla vysoká, pak se nejenže množství vybraných peněz zvýší, ale určitě i mnohem víc řidičů zaparkuje na okraji města. Ale i to je problém: parkovišť u stanic metra je nedostatek, některá jsou už brzy dopoledne plná (například Zličín) a řidič má na nich pocit, že zde parkuje za trest (špatně vymyšlené a neupravené cesty z parkoviště do stanice metra, věčně nefungující automaty na placení atd.).
Poučení z povodně
Automobilová doprava ve městech je civilizačním problémem, který nemá jasné a jednoduché řešení. Nikdo netvrdí, že cesta zvolená Livingstonem v Londýně je ta správná. Ale bylo by dobré vědět, že tyto experimenty někdo na magistrátu sleduje a že se systematicky zabývá také situací v Praze. Přitom město například po povodni v roce 2002 ukázalo, že naděje na zlepšení existuje. Půl Prahy tehdy bylo v havarijním stavu, a dopravní situaci se nakonec podařilo zvládnout velmi dobře. Mohlo to mít různé důvody, například posílení MHD, zlepšení její průjezdnosti na povrchu či prostě větší disciplinovanost nás řidičů. Zda se z toho někdo poučil, však bohužel nevíme.
 

poslední aktualizace 19. září 2006
© 1999-2004 ČSDK, optimalizováno pro MSIE a rozlišení 800x600+
[ Windows | ASCII | Mac | Latin2 | Unix ]

použit publikační systém Toolkit od Econnectu