Oprava silnic a železnic vyjde na 300 miliard [plný text článku | kategorie: Dopravní politika – ČR | Hospodářské noviny | Pavel Baroch | 17. 2. 2004] [tisk] EU doporučuje, aby země na údržbu dopravní infrastruktury poskytla 2,5 procenta HDP. Česko dává necelé procento. Ministerstvo dopravy chce, aby fond dopravy dostával více peněz ze spotřební daně z benzínu a nafty. I kdyby se veškeré peníze Státního fondu dopravní infrastruktury daly rok co rok jenom na opravu poničených silnic a železnic a nepostavil se ani kilometr nové dálnice, trvalo by šest let, než by se podařilo dát cesty a tratě do pořádku. Podle Návrhu rozvoje dopravních sítí, který schválila vláda, by do roku 2010 bylo na opravu zanedbané dopravní infrastruktury zapotřebí ještě přibližně 300 miliard korun. Letošní rozpočet fondu dopravy je přitom 44 miliard, přičemž větší část spolkne stavba nových dálnic či železnic. I když ministerstvo dopravy chce, aby údržba silnic a železnic měla v následujících letech přednost před stavbou nových cest, zatím nedokáže potvrdit, jestli na opravy komunikací sežene dostatek peněz. Například Nizozemsko dává na údržbu svých silnic více než miliardu eur, tedy dvakrát více než český fond dopravy.
"Je co dohánět," říká náměstek ministra Antonín Tesařík. "Jenže státní rozpočet je pouze jeden, zájemců mnoho a jeho rozdělení se řídí i potřebami jiných resortů a úsilím o snížení deficitu veřejných rozpočtů," dodává. O tom, že by se do roku 2010 dalo na opravy 300 miliard, pochybuje bývalý ministr dopravy Martin Říman z ODS. "Jsou to spíše zbožná přání, těžko se z veřejných zdrojů získá tolik peněz," soudí Říman. V návrhu dopravní politiky, kterou brzy projedná vláda, se uvádí, že se EU chystá doporučit, aby se na údržbu silnic a železnic dávalo 2,5 procenta HDP. V Česku to je zatím necelé procento. Praha ovšem nemůže počítat s tím, že by jí s opravou silnic Brusel pomohl. Peníze z unijních fondů mohou jít například na rozvoj evropsky významných silnic a železnic, například na jejich rozšíření, nikoli však na obyčejné opravy "děravých" cest. "Na to musíme hledat peníze ve vlastních zdrojích," říká náměstek Tesařík. Vyschne významný zdroj
Místo hledání dalších peněz na údržbu musí ministerstvo dopravy nejprve vyřešit to, že za dva roky přijde Státní fond dopravní infrastruktury o svůj nejdůležitější zdroj příjmů - Fond národního majetku. Ten letos poskytne dopravnímu fondu dvacet miliard, příští rok se počítá s patnácti miliardami. Ministerstvo chce, aby fond dopravy dostal jako náhradu více peněz ze spotřební daně z pohonných hmot. Nyní dostává fond dvacet procent z výnosu této daně, což letos představuje zhruba třináct miliard korun. V budoucnu by se podíl měl zdvojnásobit na čtyřicet procent, tedy na dvacet šest miliard. To by ovšem znamenalo, že státní rozpočet přijde o třináct miliard. "Existují i jiné možnosti řešení, například úvěry nebo dluhopisy," dodává náměstek Tesařík. Exministr dopravy a poslanec ČSSD Jaromír Schling soudí, že se Státní fond dopravní infrastruktury bez zvýšení daňových příjmů neobejde. Naopak nesouhlasí s tím, aby se případně zvýšil přímý příspěvek ze státního rozpočtu do dopravního fondu. Miliardy z mýtného
Dalším možným zdrojem na údržbu silnic a železnic bude elektronické mýto, které by zprvu měly platit těžká nákladní auta na dálnicích. Tento systém počítá s tím, že kamióny by už nemusely mít dálniční známku, ale platily by za kilometry, které ujedou. Vloni nákladní vozidla "utratila" za dálniční známky takřka 700 miliónů korun. Ředitel dopravního fondu Pavel Švagr odhaduje, že by elektronické mýtné mohlo zvýšit tento výnos asi dvaapůlnásobně, zhruba na 1,7 miliardy. "Jsou to ale předčasné výpočty," upozorňuje Švagr. Poslanec Martin Říman z ODS soudí, že by v budoucnu měly elektronické mýtné platit rovněž osobní automobily. Kolik peněz získá fond infrastruktury
FNM: 20 miliard, silniční daň: 5,9 miliardy, spotřební daň z paliv: 13,1 miliardy, dálniční známky: 2,2 miliardy, státní rozpočet: 2,8 miliardy - celkem: 44 miliard (zdroj: SFDI)