Jaké jsou perspektivy kombinované dopravy před vstupem ČR do unie? [plný text článku | kategorie: Kombinovaná doprava – ČR | Dopravní noviny | Jiří Samek | 19. 2. 2004] [tisk] Sekce kombinované dopravy SD. Česká kombinovaná doprava se před vstupem země do Evropské unie potýká s problémy, které jsou jí dány jednak rámcovými podmínkami, jednak současným tržním prostředím. Rámcové podmínky vytváří stát, tržní prostředí určuje trh - obojí však po vstupu země do Evropské unie dozná změn. Rámcové podmínky lze již před vstupem do Evropské unie charakterizovat jako pozitivní, ale jen v teoretické rovině. Programové prohlášení vlády je ve vztahu ke kombinované dopravě dokonce více než pozitivní. Vláda se zavázala obor podporovat. V praxi však tento závazek bohužel nenaplňuje. Také ve fondu dopravy se jaksi zapomnělo na investice do infrastruktury kombinované dopravy. Pokud chce společnost kombinovanou dopravu podporovat, musí se rozhodnout, zda by se infrastruktura pro kombinovanou dopravu neměla financovat stejně jako infrastruktura železniční a silniční. V takovém případě by bylo možné využívat i prostředků ze strukturálních fondů unie.
Hlavním problémem kombinované dopravy ovšem zůstává skutečnost, že je enormně zatížena zpoplatněním rozhodující části dopravní cesty, a to železniční dopravní infrastruktury. Zpoplatnění této dopravní cesty ze strany státu je až dvacetkrát vyšší než zpoplatnění infrastruktury dopravy silniční. To není dáno tím, že by se železniční doprava platila moc, nýbrž tím, že silniční doprava nekryje náklady na údržbu a výstavbu silniční infrastruktury, bez ohledu na dopad na životní prostředí. Externí náklady z titulu kongescí, nehodovosti a zplodin nejsou započítány.
Za účelem vyrovnání podmínek se vláda zavázala podporovat kombinovanou dopravu v oblasti investic. Na tuto podporu ovšem nemá v rozpočtu dostatek zdrojů, takže se ani tento cíl nedaří naplňovat. Situaci by bylo možné řešit rovným zpoplatněním. Věříme, že v této oblasti Evropská unie učiní v nejbližší době rozhodnutí, která budou závazná pro všechny členské státy, a že na úrovni Evropské unie, tedy ve všech členských zemích, bude sjednoceno zpoplatnění jak železniční, tak i silniční dopravy. Česká republika, stejně jako ostatní země Visegrádské čtyřky, má nicméně již dnes šanci stát se vzorem pro EU a do doby odpovídajícího zpoplatnění silniční a říční dopravní infrastruktury snížit zpoplatnění infrastruktury kombinované dopravy.
V návrhu dopravní politiky vlády se ve všech kapitolách skloňuje jako řešení současné a budoucí situace kombinovaná doprava. Jsme proto optimisté a věříme, že si reprezentanti společnosti na úrovni zákonodárné, ale i exekutivní, uvědomí, že ekologická není jen doprava říční (kvůli níž se musí vybagrovat zhruba stejné množství bahna, kolik zboží se převeze, aby se udržela dopravní říční cesta). Kombinovaná doprava totiž může řešit tranzit, ale i potřeby exportních a importních podniků z České republiky, a efektivně, inteligentně a ekologicky přepravovat zboží.
Tržní prostředí je zatím deformované. Kombinovaná doprava, která v zahraničí využívá drážní a svozové silniční dopravní podniky, musí platit skutečné místní náklady. Naopak silniční dopravce z východu vytváří v EU prozatím určitý sociální dumping. Věříme, že po vstupu do Evropské unie budou moci České dráhy se svými strojvůdci nabízet komplexní služby za daleko lepších podmínek, než jaké jsou dnes běžné u železničních společností ze zemí unie. To jistě přispěje k zatraktivnění železniční dopravy. Investice do lokomotiv a vozového parku nebudou představovat žádný problém, neboť si je lze najmout, respektive koupit na vázaný leasing. Rozhodující je skutečnost, že České dráhy již dnes disponují špičkovým evropským know-how a pohybují se na trhu, i když omezeném direktivním řízením ze strany státu i tlakem odborů. Ing. Jiří Samek, předseda Sekce kombinované dopravy Svazu dopravy, předseda představenstva a generální ředitel METRANS, a. s.